Pro útočícího hráče, který je v držení míče, je klíčovou dovedností ovládání míče a schopnost přejít v souboji jeden na jednoho přes bránícího hráče. Po hráčích požadujeme, aby byli v těchto situacích efektivní a proto se nácviku herních situací musíme věnovat v tréninku.
Ve vybraných cvičeních jsme se zaměřili na techniku práce s míčem, jeho ovládání a taktiku chování hráčů v soubojových situacích a jak z pohledu útočícího hráče, tak obránce.
Orientace v prostoru v souboji 1:1
Herní cvičení s názvem Orientace v prostoru v souboji 1:1 je vedle schopnosti prosadit se v souboji akcentuje, podobně jako cvičení Startovní rychlost s a bez míče, i kondiční složku cvičení v oblasti koordinace, obratnosti a agility.
Cílem cvičení je naučit hráče řešit soubojovou situaci jeden na jednoho z pozice útočícího hráče s míčem a z pozice obránce, který se pokouší o konstruktivní odebrání míče. Útočící hráč, po obratnostně a koordinačně náročném běhu, přijímá míč a pokouší se prosadit v souboji proti obránci. Obránce vytlačuje útočníka do nevýhodné pozice a snaží se o konstruktivní odebrání míče.
Jdi a udělej ho!
Herní cvičení s názvem Jdi a udělej ho je motivující jak pro útočníky, tak pro obránce. Útočníci mají několik možností jak obejít bránící ho hráče a zakončit do jedné z branek, po obránci nepožadujeme pouze zabránění vstřelení branky, ale aktivní přístup, konstruktivní odebrání míče a přechod do protiútoku.
Cílem cvičení je nácvik variabilního řešení soubojové situace jeden na jednoho, které hráč s míčem řeší z pozice útočícího hráče pomocí kličkování, naznačování pohybu a fint s cílem obejít bránícího hráče a přihrát skrz jednu ze dvou branek. Bránící hráč se pokouší vytlačit útočníka do nevýhodné pozice a konstruktivně odebrat útočníkovi míč.
Jeden na jednoho po přenesení hry
Název dnešního cvičení je Jeden na jednoho (1:1) po přenesení hry, autorem dnešního příspěvku je trenér Jiří Formánek, který se v tomto cvičení snažil pokouší navodit herní situaci 1:1 velmi blízkou utkání, kdy hráč z křídelního prostoru je "křižován" posledním obráncem, který přichází z bočního postavení.
Cvičení zvládnou všechny věkové kategorie, od přípravek počínají až po kategorii dospělých. Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky. upozorňuji, že je třeba dbát na intervaly odpočinku a zatížení.
Cílem herního cvičení je naučit ofenzivní hráče řešit situaci jeden na jednoho v případě, že bránící hráč nestojí v čelním postavení a navíc útočící hráč přijímá křížnou přihrávku. Bránící hráči si musí poradit se stejnou situací, kdy hráče, který jde do zakončení musí vytlačit do nevýhodné střelecké pozice, případně mu konstruktivně odebrat míč.
Seriál: Trojúhelníkový souboj 1:1
Cílem trojice cvičení s názvem Trojúhelníkový souboj 1:1 je hráče řešit soubojovou situaci v prostoru před pokutovým územím, kdy hráč který má míč pod svou kontrolou a chce akci zakončit je atakován a vytlačován do nevýhodné pozice bránícím hráčem.
Cvičení zařazujeme buď do hlavní nebo v případě starších věkových kategorií do průpravné části tréninkové jednotky. Cvičení zvládnou hráči od věkové kategorie mladších žáků.
Tip na související články:
Jaro 2018: Inspirace od profesionálních klubů
Jaro 2018: Cvičení pro přípravky
Jaro 2018: Cvičení pro úvod tréninku a rozcvičení
Jaro 2018: Vedení, ovládání a technika s míčem
Jaro 2018: Kombinace, výběr a výměna místa
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.