Je tu další týden zimní přípravy a s ním pondělní dopolední článek na stránkách magazínu fotbalových trenérů www.renink.com a průpravná hra od trenéra a editora tohoto portálu Jiřího Formánka, která je zaměřena především na schopnost týmu měnit rytmus a těžiště hry.
Dnešní organizačně náročnější průpravná týmová hra má název 9:9 ve 4 čtvercích z 9 je cílena na nácvik presinkových situaci 4:4 kde tým držící míč má možnost se z tohoto tlaku vymanit změnou pozici herního prostoru.
Hru zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, určena je jak pro mládežnické mužstva od žákovských týmů tak až po týmy dospělých.
Cíl průpravné hry:
Cílem dnešní průpravné hry je schopnost hráčů držících míč měnit rytmus a především těžiště hry, tak aby to bylo pro tým výhodné. Hráči mají vhodným posouváním míče po hrací ploše vymanit se z tlaku, který naopak vytváři tým bez míče. Na hráče jsou kladeny nároky i z oblasti orientace na hrací ploše, kde je třeba dodržovat návrat do svého výchozího postavení po ztrátě míče nebo po přesunu do jiného čtverce.

Organizace průpravné hry:
- herním prostorem je plocha čtverce 45x45 metrů
- herní prostor je rozdělen na 9 stejně velkých čtverců
- jeden čtverec má rozměry 15x15 metrů
- cvičení je určeno pro 18 hráčů do pole
- mužstvo je rozděleno na dva barevně odlišené týmy 9:9
- základní postavení je takové, že v každém čtverci stojí po jednom hráči z každého týmu
- cílem hry týmu s míčem je kombinovat a udržet míč pod svou kontrolou
- bránící tým se snaží míč soupeři odebrat a pokračovat v držení míče
- herní prostorem pro každou akci jsou 4 čtverce
- do každé akce se zapojují vždy 4 hráči na každé straně
- hraje se tedy vždy v poměru 4:4
Popis průpravné hry:
- akce vždy začíná v rohovém čtverci
- všichni hráči se mohou v průběhu akce volně pohybovat po celé hrací ploše 4 čtverců
- po přihrávce do jiného herního prostoru se hráči musí vrátit do svého původního postavení
- přihrávka nikdy nesmí jít přes čtverec, aniž by se někdo přihrávy zmocnil
- přihrávka nebo převedení musí vždy směřovat do sousedního čtverce
- do nové akce se pak zapojují pouze hráči v prostoru nových čtyř čtverců
- maximální zatížení je pro prostřední čtverec, který se zapojuje do každé akce
- interval zatížení (IZ) se doporučuje od 45 vteřin do 3 minut
- počet opakování 9x, tak aby každá dvojice 1x byla zatížena maximálně ve čtverci b2
- princip střídání je ve směru hodinových ručiček
Varianty:
- lze upravit velikost hrací plochy na:
(a) 30x30 metrů -> čtverec o straně 10 metrů
(b) 36x36 metrů -> čtverec o straně 12 metrů
- hráči mají omezený počet doteků na (2,3)
- přecházet do jiných 4 čtverců je možné pouze přes středobý b2
Pomůcky:
- 12x mety (kužely, kloboučky)
- 18x rozlišovací trika (2 barvy 9:9)
- 12x míč
TIP REDAKCE


Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.