Stále aktivní hráč Michal Švejda, ale také pedagog, mládežnický trenér a v neposlední řadě autor trenérského fotbalového portálu trenink.com publikoval na těchto stránkách již tři články. V premiérovém se zaměřil především na rovnováhu útočné a obranné složky výkonu hráče, v další dvojici
[1]
[2]
článku zaměřil svou pozornost na Centr z hloubky pole a zakončení.Článek na středeční odpoledne se jmenuje Přesnost přihrávky - pozápasový trénink. Cvičení není fyzicky náročné a je vhodné jej zařadit ho v pozápasovém tréninku regeneračním tréninku, cílem je zdokonalení dlouhých přihrávek do stran za obranu ve spojení s finálními průnikovými přihrávkami mezi středními obránci.
Mladší věkové kategorie mladší, starší přípravky a mladších žáků mohou toto cvičení zařadit i do průpravné nebo hlavní části běžné tréninkové jednotky
Cíl průpravného cvičení:Cílem dnešního průpravného cvičení, které není fyzicky náročné a je vhodné jej zařadit v po zápasovém tréninku regeneračním tréninku, je zdokonalení dlouhých přihrávek do stran za obranu ve spojení s finálními průnikovými přihrávkami mezi středními obránci.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je polovina normální hrací plochy
- na polovině hřiště jsou vyznačeny:
(a) dva čtverce (A)+(D) v rozích hrací plochy
(b) dvě malé branky (B)+(C) ve středu hrací plochy
- tým je rozdělen na 4 stejně početná poddružstva
- každý jednotlivec soutěží o nejlepší výsledek (nejvíce bodů)
- poddružstva jsou přidělena k jednotlivým stanovištích (celkem 4 stanoviště)
Stanoviště 1
Je zaměřené na dlouhý míč ze středu do strany levou nohou: hráč musí po slalomu (4 kloboučky) v rychlosti s míčem přihrát levou nohou vzduchem do vyznačeného prostoru (8 x 8 m), který je vzdálen od místa přihrávajícího hráče cca 25-30 m. Pokud míč dopadne prvním dopadem do prostoru, hráč získává bod; hráči mají 3 pokusy na stanovišti, kde se střídají jeden po druhém (v poddružstvu).
Stanoviště 2
Je zaměřené na dlouhý míč ze středu do strany pravou nohou (stejný popis jako u stanoviště 1 se změnou přihrávající nohy).
Stanoviště 3
Je zaměřené na finální přihrávku mezi obránce pravou nohou: hráč po slalomu (4 kloboučky) přihrává po zemi tak, aby se trefil do malé branky, která je od něj vzdálená 20 m. Pokud míč projde brankou, hráč získává bod; hráči opět mají 3 pokusy na stanovišti, kde se střídají jeden po druhém (v poddružstvu).
Stanoviště 4
Je zaměřené na finální přihrávku mezi obránce levou nohou (stejný popis jako u stanoviště 3 se změnou přihrávající nohy).
- u každého stanoviště je vyznačena pomyslná čára nejzazší přihrávky
- hráč může získat nejvíce 12 bodů
- trenér by měl kontrolovat tvrdost finální přihrávky, aby cvičení mělo smysl
Pomůcky:
- každý hráč má k dispozici míč
- 24x mety (kloboučky)
- 2x malé branky (nebo 4x mety)
- 8x tyče (zapichující na vyznačení prostoru)
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.