Trenérský portál trenink.com v dnešním článku navazuje na první díl seriálu, který
autor a trenér Jiří Formánek publikoval před čtrnácti dny. Cvičení se podobně jako první varianta zaměřuje na
nácvik střelby a cvičení je opět organizováno proudovou metodou.Druhá část seriálu se jmenuje stejně Střelba po výměně místa s naražením, cílem je nácvik spolupráce dvojice hráčů s důrazem na výměnu pozic hráčů před zakončením, naražení ve finální části akce a příprava pozice pro zakončujícího hráče. Hráči si musí dávat pozor především na správné načasování přihrávek, které je zdůrazněno výměnou míč mezi dvůojicemi hráčů.
Cvičení je vhodné při hromadné nebo skupinové organizaci tréninkové jednotky, zvládnou ho zcela bez problémů žákovských týmů, kteří si ho však musí prostorově upravit. Obvykle cvičení zařazujeme do průpravné nebo hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení:Cílem dnešního cvičení, které je organizovaného proudovou metodou je řízenou spoluprácí dvou hráčů, ve které kladen důraz na výměnu místa a naražení ve finální části akce, připravit pro zakončujícího hráče střeleckou pozici, tak aby mohl akci ukončit střelbou. Trenér by měl dbát především na správné načasování přihrávek i předfinálního naražení. Hráči si musí zvyknout na součinnost dvou dvojic, které pracují nezávisle, čímž je kladen důraz na předvídavost, správné načasování a komunikaci.
Popis průpravného cvičení
- herním prostorem je polovina normální hrací plochy
- aktivním prostorem je pak prostor prodlouženého pokutového území
- herní prostor má přibližně velikost 40x50 metrů
- na koncových autových čarách jsou ve středu umístěny branky
- cvičení je určen minimálně pro 10 hráčů:
(a) 2 brankáře
(b) 8 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na dva týmy (žlutí:červení)
- cvičení je organizováno proudovou metodou
- v článku si popíšeme červené družstvo (A,B,C)
- hráč A s míčem stojí po pravé straně branky do které tým nezakončuje
- hráč B stojí u pravého kuželu ve středu hrací plochy
- akci zahajuje B pohybem
- hráč A krátce míč vede (1) a přihrává (2) na hráče B
- hráč B uvolňuje křídelní prostor
- přijímá přihrávku a vyvádí míč (3) do středu hřiště
- hráč A si nabíhá do pravého uvolněného křídelního prostoru
- hráč B dává přihrávku (4a) na hráče z druhé dvojice (Q)
- poté nabíhá do volného prostoru (4b)
- přijímá přihrávku od hráče Q
- a přihrává (5) do křídelního prostoru na hráče A
- hráč A prvním dotykem naráží (6)
- a připravuje tak finální pozici pro hráče B
- hráč B celu akci zakončuje střelbou (7) ze středu
- po zakončení se hráč B přesouvá do zástupu hráčů P,R
- po akci hráč A zůstává u krajního kuželu
- další akci zahajuje pohybem hráč A, přihrávku dává hráč C
Varianty:
- hráč A zahajuje akci autovým vhazováním, bez vedení míče (1)
- hráč A akci zahajuje přihrávkou na brankáře, který dává přihrávku (2) na hráče B
- hráč B akci zakončuje prvním dotykem
- hráč B hraje pouze jedním dotykem před přihrávkou (5) - hráč B zahraje přihrávku (4a) "těžkou", tak aby přijímající hráč měl složitější situaci
- mezi brankáři probíhá soutěž o menší počet inkasovaných branek (do 5, do 10)
- hráči zakončují akci z prostoru:
(a) uvnitř pokutového území
(b) vně pokutového území
- hráči v tomto cvičení soutěží:
(a) mezi jednotlivci
(b) mezi týmy
{hidefrom=Public} {slide=Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:} - hráč B zakončuje samostatným nájezdem 1 na brankáře
- do zakončení jdou oba dva hráči A i B, řeší situaci 2 na brankáře (pozor na ofsajd!)
- hráč B akci zakončuje pouze "slabší" nohou
{/slide} {/hidefrom}
Pomůcky:
- 2x velké branky
- 10x míč
- 6x mety (kužely, kloboučky)
- 3x plastové panáky (tyče, velké kužely)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.