Sdílejte:
Aktivní hráč a trenér Tomáše Suslo, který ve spojení hráče a funkce trenéra vidí neobvyklou přednost, se na stránkách trenérského portálu trenink.com uvedl dvěma články - průpravným cvičením Prenášanie ťažiska hry so zakončením a hrou 4:4+2 na dve bránky.Tandemovou situací 2:1 již ve svém článku rozebíral Josef Vrážel, dnes se autor v cvičení s názvem Herná kombinácia so zabehnutím zaměřil na zdokonalení herních činností jednotlivce s využitím zaběhnutí - tandemu.
Průpravné cvičení je obvykle zařazováno do hlavní části tréninkové jednotky, zvládnou ho hráči mládežnických kategorií od mladších žáků, při zmenšeném prostoru a přízemní přihrávce i týmy přípravek.
Cíl průpravného cvičení:
Cieľom tohoto jednoduchého cvičenia je zdokonalenie HČJ spojené s prenášaním ťažiska hry a následným zakončením s využitím zabehnutia (tandému). Zároveň týmto cvičením rozvíjame schopnosť rýchlo pracovať s loptou a orientovať sa v priestore.
Popis průpravného cvičení:
- herným priestorom sú 3/4 hracej plochy
- cvičenie je určené pre 3 hráčov
- hráči sú rozmiestnení podľa obrázku
- cvičenie začína hrač (A)
- ktorý dlhou prihrávkou vzduchom nachadza hráča (B)
- hráč (B), po prebratí lopty prihráva hráčovi (C)
- a zabieha poza neho do tandému
- hráč (C) vedie loptu k vyznačenej méte
- a odtiaľ prihráva hráčovi (B)
- ktorý zakončuje akciu
- po skončení cvičenia si hráči vymenia pozície a cvičenie sa opakuje
Varianty:
- hráči začínaju cvičenie z druhej strany
- začínajúci hrač prihráva spoluhráčovi po zemi
- zakončujúci hráč strieľa spoza pokutového územia
- zakončujúci hráč strieľa z prvej
Pomůcky:
- 4x méta (klobúčiky, kužele)
- bránka
- 3x lopta
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.