SERIÁL
Protože se na v různých tréninkových jednotkách u různých trenérů stále setkáváme se stereotypní úvodní a průpravnou částí, která se obvykle skládá pouze z běhu s různou požadovanou intenzitou, tak autor portálu fotbalových trenérů www.trenink.com trenér Vladan Pražák rozhodl uveřejnit celou sérii jednoduchých cvičení, které by měly hráčům tuto část tréninku zpestřit.Dnešní první cvičení, kterým zahajujeme nový seriál se jmenuje Přihrávání ve dvojici na šířku hřiště. Jak je patrné z názvu hráči pracují ve dvojicích, proto je vyžadován sudý počet hráčů, jinak počet není omezen. V případě, že je počet hráčů lichý, tak jednoho z hráčů doplní trenér nebo asistent.
Cvičení zařazuje edo úvodu tréninkové jednotky, zvládnou ho všechny věkové kategorie od přípravek až po dospělé. Přestože cvičení probíhá ve dvojicích, jedná se o hromadnou formu, kdy celý tým pracuje společně.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení, které zařazuje vždy do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky, je připravit organismus hráčů na následující zatížení v hlavní části tréninkové jednotky.
Popis cvičení:
- hráči se rozdělí do dvojic
- dvojice se postaví na autovou čáru
- jeden z hráčů ve dvojici má míč
- hráči mejí mezi sebou rozestup cca 5-8 m
- hráči si míč různými způsoby, které určí trenér:
(a) levou rukou
(b) pravou rukou
(c) nohama po zemi
(d) volejem
(e) hlavou, ...
- zpracování míče může být různé:
(a) hrudníkem
(b) stehnem
(c) vnitřní stranou nohy
(d) vnější stranou nohy
(e) za nohou
Varianty:
- hráči si také mohou přihrávat s dvěma míči najednou (například jeden míč rukama, druhý míč nohama)
Pomůcky:
- 12x míč (vždy do dvojice)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.