Sdílejte:
SERIÁL
Protože se na v různých tréninkových jednotkách u různých trenérů stále setkáváme se stereotypní úvodní a průpravnou částí, která se obvykle skládá pouze z běhu s různou požadovanou intenzitou, tak autor portálu fotbalových trenérů www.trenink.com trenér Vladan Pražák rozhodl uveřejnit celou sérii jednoduchých cvičení, které by měly hráčům tuto část tréninku zpestřit.Druhý díl, kterým navazujeme na ten úvodní, se jmenuje Přihrávky ve čtyřech týmech. Cvičení je určeno pro celý tým, od hráčů požadujeme neustálý pohyb, výměnu místa a přesnou dobře načasovanou přihrávku na své spoluhráče.
Cvičení zařazujeme do úvodu tréninkové jednotky, zvládnou ho všechny věkové kategorie od přípravek až po dospělé.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení, které zařazuje vždy do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky, je připravit organismus hráčů na následující zatížení v hlavní části tréninkové jednotky.
Popis cvičení:
- velikost herního prostoru je odvislá od počtu hráčů v týmu
- mužstvo rozdělíme na čtyři stejně početné týmy
- každý tým má míč
- za pohybu si hráči přihrávají míč (pouze ve svém týmu)
- hráči volí různé druhy přihrávek:
(a) levou nohou
(b) pravou nohou
(c) libovolně rukou
(d) rukou od prsou
(e) autovým vhazováním
(f) rukou po zemi – "kuželky styl"
Varianty:
- počet hráčů v týmu nemusí být dělitelný čtyřmi, je možné aby týmy nebyly stejně početné
- v každém týmu mají hráči dva míče
- obměnou cvičení je, že:
(a) zelený hráč přihrává na modrého
(b) modrý na červeného
(c) červený na bílého
(d) bílý na zeleného
Pomůcky:
- 4x-8x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika
- 8x míč (vždy do dvojice)
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.