SERIÁL
Stále se u mnohých trenérů a na v různých tréninkových jednotkách stále setkáváme se stereotypní úvodní a průpravnou částí, která se obvykle skládá pouze z běhu (obvykle okolo hrací plochy) s různou požadovanou intenzitou, tak se autor portálu fotbalových trenérů www.trenink.com trenér Vladan Pražák rozhodl uveřejnit celou sérii jednoduchých cvičení, které by měly hráčům tuto část tréninku zpestřit.Osmé cvičení seriálu, které navazuje na předchozí díly ( [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]) rozšiřuje seriál jednoduchých cvičení. Cvičení je pojmenováno Rozběhání při nácviku posouvání obranného bloku. Pro cvičení je třeba prostor celé hrací plochy, případně jedné poloviny u přípravek. Hráči by měli nastupovat na svých postech.
Dnešní cvičení je vhodné zařadit do úvodní části tréninkové jednotky, zvládnou ho všechny věkové kategorie od přípravek počínaje až po dospělé. Rozestavení hráčů závisí na rozhodnutí trenéra.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení, které zařazuje vždy do úvodní nebo průpravné části tréninkové jednotky, je připravit organismus hráčů na následující zatížení v hlavní části tréninkové jednotky.
Popis cvičení:
- cvičení je určeno pro všechny hráče týmu
- pro cvičení je určen prostor celé hrací plochy
- hráče rozmístíme podle jejich postů
- mužstvo se posouvá podle pohybu trenéra
- můžeme zařadit:
(a) běžeckou abecedu
(b) obratnost
(c) 1 a více míčů, s kterými si mužstvo přihrává
Varianty:
- všichni hráči vedou míč
- posty mohou být zdvojené, ztrojené
- jedn z hráčů řídí posunytýmu
Pomůcky:
- rozlišovací trika
- míč pro každého
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.