Sdílejte:
Nácviku autového vhazování není v tréninkovém procesu často věnováno mnoho prostoru, přestože lze autové vhazování zcela snadno zařadit do mnoha cvičení, které slouží k nácviku navazujících herních útočných činností. Na trenérských stránkách www.trenink.com již dříve vyšly tato cvičení: Nácvik vhazování v kruhu s vedením míče neb první díl seriálu Nácvik autového vhazování.Autorem druhého dílu seriálu je trenér Jiří Formánek, který svůj další díl pojmenoval stejně jako ten první Přijmutí autového vhazování a střelba. Snahou autora příspěvku je naučit hráče, formou jednoduchých cvičení, využít standardní situace - autového vhazování - k možnému ohrožení soupeřovi branky. V cvičení je třeba pracovat na spolupráci vhazujícícho, nabíhajícícho a narážejícího hráče.
Cvičení zařazujme do hlavní nebo závěrečné části tréninkové jednotky. Dnešní jednoduché cvičení zvládnou všechny mládežnické i dospělé týmy, nenáročné cvičení je však třeba rovádět dobře po technické stránce.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem jednoduchého průpravného cvičení je naučit středové hráče vyžádat si pohybem vhození autového vhazování, dobře toto autové vhazování přijmout, navést si míč do dobré střelecké pozice, narazit si o spoluhráče stojíccího na úrovni pokutového území a akci zakončit střelbou ze střední vzdálenosti. Vhazující hráč si musí být vědom faktu, že úspěšnost akce dost podstatně závisí na kvalitě provedeného autového vhazování.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- na hraně pokutového území jsou zapíchnuty dvě tyče
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankáře
(b) 8-16 hráčů do pole
- hráči do pole jsou rozdělení na: (a) středové
(b) křídelní
(c) narážeče
- křídelní hráči mají k dispozici míče
- a jsou připravení k auutovému vhazování
- středoví hráči stojí ve středovém kruhu
- narážeči stojí v prostoru před pokutovým územím
- akci začínají pohybem směrem k vhazujícímu hráči
- pokouší se uvolnit klamavým pohybem s častou změnou směru
- náběh je z větší hloubky pole, než je tomu v prvním díle cvičení
- hráč přijme autové vhazování od křídelního hráče
- navádí si míč do výhodné střelcké pozice
- naráží si míč od nahrávače
- a akci v prostoru mezi tyčemi zakončuje
- hráč který střílel se po akci naráží
- narážející hráč se řadí mezi vhazující
- vhazující hráč se přesouvá mezi středové hráče
- další akce cvičení následuje z druhé strany
Varianty:
- herním prostorem mohou být 3/5 hrací plochy
- akce mohou při menším počtu hráčů probíhat pouze z jedné strany
- hráči mají na zpracování a navedení míče jen omezený počet doteků (3,4,5)
- hráči musi zakončit z větší vzdálenosti před kruhovou výsečí pokutového území
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
- hráči si počítají i počet úspěšných vhazování po kterých padnou branky
Pomůcky:
- 1x branka (velká)
- 2x mety (kloboučky)
- 2x zapichovací tyč
- 14x míč
- rozlišovací trika
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.