AKTUALIZOVÁNO Portál fotbalových trenérů www.trenink.com přináší další z řady jednoduchých cvičení určených především pro mládežnické kategorie, které jsme na těchto stránkách uveřejnili v počátku fungování a domníváme se, že podobně jako Párový fotbal nebo Utíkej pryč od míče by dnešní cvičení mělo být součástí vašeho archivu.
Cvičení je zaměřeno na zahřátí a přípravu organismu před vlastní tréninkovou jednotkou, je možné ho využít jako náhradu za stále se opakující úvodní rozběhání přes půlku hřiště nebo okolo hřiště (po oválu).
Cvičení pro tento den, které nese název Dlouhá míle a je určeno pro fotbalisty mladších věkových kategorií, je ideálním cvičením pro úvodní část tréninkové jednotky, pokud třeba nemáte k dispozici ještě celou hrací plochu.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem průpravně-kondičního cvičení je připravit specifickou formu (průpravným cvičením) organismus hráčů na následující zatížení v tréninkové jednotce.
Popis průpravného cvičení:
- pro toto průpravné cvičení využijeme:
(a) celé
(b) polovinu
- hrací plochu
- hráči se postaví s dostatečnými rozestupy na autovou čáru
- první hráč vede míč
- a ostatní ho lehkým klusem následují
- stále se stejnými rozestupy
- poslední hráč v zástupu na pokyn trenéra slalomem proběhne
- až do čela zástupu
- a od prvního hráče převezme míč, který mu dá přihrávku do běhu
- celá akce se opakuje
Varianty:
- mužstvo může být rozděleno do několika družstev (po 4,5,6)
- všichni hráči vedou míč
- míč vede poslední hráč slalomem a v čele řady ho zašlápne a až k němu doběhne poslední hráč tak se vše opakuje
- poslední hráč neběží s míčem slalomem, ale spoluhráče si obhazuje
Pomůcky:
- 1x míč (případně více)
- případně rozlišovací trika
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.