Nácviku vedení a řešení postupného útoku jsme se na stránkách www.trenink.com věnovali v cvičeních Založení útoku od krajního obránce nebo střelecké cvičení Útočná kombinace Aberdeen FC, které je zaměřeno na součinnost dvojice útočníků.
V cvičení Zakončení postupného útoku podhrotovým hráčem, určeného pro týmy praktikující výchozí rozestavení 4:2:3:1 nebo 4:3:3, jde o přípravnou kombinaci a postupný útok středem hrací plochy, který je zakončen ofenzivním záložníkem.
Cíl taktického cvičení:
Cílem taktického cvičení je nácvik založení, vedení a řešení postupného útoku, který rozehrává středním obránce a do kterého jsou zapojení střední záložník, střední útočník a ofenzivní záložník. Akci zakončuje podhrotový hráč, který se před střelbou uvolňuje pohybem do středu hrací plochy.
Organizace taktického cvičení:
- herním prostorem je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení probíhá ve středovém pruhu, prodlouženého pokutového území
- v prostoru je vyznačeno pět výchozích hráčských pozic:
(a) středový obránce (A) s míče stoji na polovině hrací plochy
(b) hrotový útočník (C) stojí na hraně pokutového území
(c) podhrotový hráč (D) je prostoru 10 metrů pod útočníkem
(d) levý (E) a pravý (B) záložník jsou mezi obráncem a podhrotovým hráčem
- brankář (G) chytá v brance
- na pozici obránce stojí dva hráči (A) a (F)
- obránci mají k dispozici dostatek míčů
- mezi obráncem a podhrotovým hráčem je postavena meta
Popis taktického cvičení:
- cvičení zahajuje střední obránce (A)
- přihrává na pravého záložníka (B)
- pravý záložník prvním dotykem přihrává na podhrotového hráče (D)
- po přihrávce záložník (B) vyráží vpřed za přihrávkou
- podhrotový hráč (D) prvním dotykem vrací míč zpět na hráče (B)
- po naražení podhrotový hráč (D) obíhá volnou mezi před obráncem
- hráč (B) dává kolmou přihrávku na hrotového útočníka (C)
- hrotový útočník (C) míč prvním dotykem sklepává na rozběhnutého hráče (D)
- podhrotový hráč (D) míč přijme a navádí ho do střelecké pozice
- akci hráč (D) zakončuje
- po skončení akce se hráči posouvají:
(a) obránce (A) na pozici záložníka (B)
(b) záložník (B) na hrotového útočníka (C)
(c) útočník (C) na pozici podhrotového hráče (D)
- další akci zahajuje hráč (F) na hráče (E)
Varianty:
- výchozí pozice hráčů je možné posunout více do hloubky pole
- cvičení je možné zahájit výhozem/výkopem brankáře
- podhrotový hráč zakončuje akce před hranicí pokutového území
- po skončení akce si mění pozice útočnici a záložníci mezi sebou
- cvičení je možné pravidelně zahajovat s levým a pravým záložníkem
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Chcete vidět další grafické varianty cvičení? Zaregistrujte se a přihlaste se!
Pomůcky:
- 1x branka
- 3x kužely (mety, kloboučky)
- 8x míč
- rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.