Šestou částí pokračuje na stránkách trenérského portálu trenink.com trenér a autor Vladan Pražák
v minisérii, dnešní šestý díl má podtitul - plynulá výměna postů krajního a středového záložníka. Dnešní díl navazuje na pět předcházích částí
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
které vyšly v minulých týdnech. V tomto průpravném cvičení s názvem Postupný útok v křídelním prostoru (6.část) se zaměřujeme na herní činnost a aktivitu krajních a středních záložníků při podpoře útočné kombinace vedeném po křídle, spolu se správným načasováním nabíhání útočníků na centrované míče.
Toto cvičení modeluje taktické vzorce kombinační spolupráce mezi hráči na daných postech a rozvíjíme zde schopnost hráčů záměrně uvolňovat prostor pro zbíhající spoluhráče. Cvičení je určeno především pro dorostenecké a mužské kategorie.
Cíl průpravného cvičení: Cílem tohoto průpravně-technického cvičení je zlepšit herní činnost a aktivitu krajních obránců a záložníků při podpoře útočné kombinace vedeném po křídle. Důležité je správné načasování a výběr místa od zakončujících hráčů. Dále také rozvíjíme schopnost hráčů uvolnit (otevřít) prostor pro následné vedení útočné kombinace.
Popis průpravného cvičení:
- prostorem cvičení je poloviny hrací plochy
- hráče a mety rozestavíme dle diagramu u tohoto článku
- cvičení zahajuje hráč z pozice A (krajní obránce)
- přihrávkou na hráče B (krajní záložník)
- hráč B vrací zpět na A a nabíhá po lajně
- hráč A prvním dotykem kolmo na C (střední záložník)
- hráč C dává přihrávku na nabíhajícího B
- hráč B z pozice krajního záložníka přebere přihrávku
- prudce mění směr vedením míče do středu hřiště směrem k pokutovému území
- hráč C ihned po přihrávce na B provádí "obíhačku" za hráčem B
- a nabíhá podél postranní čáry (výměna postů krajního a středového záložníka)
- B po krátkém vedení do středu hřiště posouvá míč do běhu rozběhnutému útočníkovi D
- hráč D po zpracování nebo prvním dotykem prodlužuje přihrávku do křídla
- na nabíhajícího hráče C
- který dává prudký střílený centr do pokutového území
- D po přihrávce na C nabíhá do prostoru značky pokutového kopu
- druhý útočník E na přední tyč
- hráč B z nového postu středového hráče na zadní tyč
- provádíme na obě strany
- hráči jsou rozděleni dle postů a herních funkcí v mužstvu
Poznámly:
- provádíme na obě strany
- cvičení provádíme minimálně 10x na každé straně
- průběžně měníme obránce a záložníky na jejich postech
- je potřeba dbát na správné načasování nabíhajících útočníku a na vzájemnou součinnost provedení
- nejprve provádět pomaleji a preferovat spíše přesnost kombinace a pohyb hráčů
- po zvládnutí postupně stupňovat rychlost provedení a razantní koncovku
Varianty:
pokud mají hráči tuto variantu zvládnutou:
- můžeme zde zapojit 4-5 bránících hráčů a modelově simulovat herní situace jako při utkání
- v tomto případě necháme hráče situaci dohrát a nutíme je k co nejrychlejšímu přesnému zakončení
- případní obránci po ziksu míče mají za úkol dostat míč do předem stanovených prostorů
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
- útočníci soutěží o počet vstřelených branek
- do pokutového území se přidá:
(a) jeden obránce, situace 3:1
(b) dva obránci, situace 3:2
(c) tři obránci, situace 3:3
Pomůcky:
- 1x velká branka (přenosná)
- 6x mety (kužely, kloboučky)
- 10x míč
{/hidefrom} Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.