V úterý na stránkách trenérského web magazínu trenink.com - prezentuje v dnešním dopoledním článku trenér a editor těchto stránek Jiří Formánek modelové průpravné cvičení zaměřené na kombinaci středem hřiště po vyhraném hlavičkovém souboji přibližně na polovině hrací plochy.Článek popisující organizačně složitější průpravné cvičení má název Hlavičkový souboj a kombinace středem a vedle výše zmiňované kombinace středem je cílen i a úspěšnost v hlavičkovém souboji, pohyb hráčů a výběr místa bez míče, společně se správným načasováním místa od koncového útočníka a efektivní zakončení a klasické situace útočník na brankáře.
Cvičení, které navazuje na první variantu je určeno pro dorosteneckou věkovou kategorii a dospělé, ale při drobných úpravách ho lze využit i pro žákovskou kategorii. Obvykle bývá náplní hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení: Cílem dnešního průpravného cvičení je modelovat situaci aktivního přístupu krajního záložníka k hráči, který je nucen odehrát dlouhý míč po autové čáře, úspěšný hlavičkový souboj ve středu pole a následnou kombinací středem pole až po efektivní zakončení. Vedle samotné kombinace a výběru místa pro hlavičkový souboj je od hráčů požadována schopnost kreativně vyřešit vzniklou situaci pomocí rychlého kolmého přechodu až na hranici útočného pokutového území.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem jsou 3/5 normální hrací plochy
- na polovině hřiště vzdálenější od branky jsou na stranách vyznačeny dva čtverce
- čtverce mají stranu od 8 do 15 metrů
- na stranách je prodlouženo vrchní strana pokutového území
- cvičení je určeno minimálně pro 10 hráčů do pole a 2 brankáře:
(a) brankář (G) chytá v brance
(b) rozehrávající hráč (R) je na úrovni hrany pokutového území s dostatkem míčů
(c) hráč (A) který jde do hlavičkového souboje je v cílovém čtverci
(d) hráč (B) jako krajní záložník pomyslně napadá rozehrávajícího hráče (R)
(e) středový hráč (C) se pohybuje v prostoru středového kruhu
(f) koncový útočník (D) akci začíná v postavení před hranou pokutového území
- doporučený počet hráčů je 14+2 až 16+2
- cvičení probíhá ob jednu akci z levé a pravé strany
- brankáři se střídají po dvou zakončených akcích
- akci zahajuje napadáním hráče (R) hráč (B)
- hráč (R) odehrává dlouhý míč (1) do čtverce na hráče (A)
- hráč (A) hlavou odehrává (2) na hráče (C) ve středu pole
- napadající hráč (B) po dlouhém míči předpokládá vítězný hlavičkový souboj obránce (A)
- vrací se zpět pro míč vyhraný míč v hlavičkovém souboji
- hráč (C) přihrává (3) na krajního záložníka (B)
- krajník záložník (B) sráží (4) míč zpět na obránce (A)
- hrotový útočník (D) si hledá vhodný prostor pro přihrávku
- obránce (A) dává (5) kolmou finální přihrávku na útočníka (D)
- útočník (D) krátce vede (6) míč v pokutovém území
- a zakončuje akci střelbou (7)
- cvičení pokračuje na opačné straně
Varianty:
- dlouhý míč (1) do čtverce dává druhý brankář:
(a) výhozem z prostoru vápna
(b) provedením výkopu od vlastní branky
- hráč (A) ve čtverci nehlavičkuje, ale míč zpracuje a na hráče (C) rozehraje nohou
- zakončujícího hráče (D) doplňuji dva další (B+C)
Varianta (2) pouze pro registrované a přihlášené čtenáře.
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
Varianta (2)
- hráč (R) dává dlouhý míč do čtverce po diagonále
- akci zahajuje brankář (výhozem, rozehrávkou) na hráče (R)
- hráč (R) si míč zpracuje po autovém vhazování - hráč (R) vede míč na úroveň pokutového území a dává dlouhý míč
- ve čtverci probíhá hlavičkový souboj 1:1
- ve čtverci je situace 2:1 (2 hráči A)
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 6-12x míč
- 12x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika - 2 barvy
{/hidefrom}
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.