Trenér Svatopluk Chrobák během pátečního odpoledne na stránkách trenérského fotbalového portálu trenink.com přichází již s pátým dílem svého seriálu věnovaného nácviku střelby pro mládežnické týmy s mottem: Hráči mohou na hřišti ukázat jen takové útočné chování, které se v tréninku učí, herně trénují a dále rozvíjejí.Pátá varianta cvičení obsahuje jako obvykle dvě cvičení a má stejný název Střelba prvním dotykem jako všechny čtyři předchozí díly [1] [2] [3] [4]. Cílem cvičení je nácvik střelby oběma nohama, společně s pohybem střílejícího hráče proti míči a přesností finální přihrávky na nabíhajícího hráče v prostoru pokutového území.
Pátá dvojice publikovaných cvičení je určena především mládežnickým trenérům, kteří je v případě nácviku zařazují do hlavní části nebo do průpravné části tréninkové jednotky v případě následujícího složitějšího a náročnějšího střeleckého cvičení.
Cíl průpravného cvičení: Cílem tohoto průpravného cvičení je nácvik pohybu jednoho z útočníků na bližší tyč soupeřovi branky, následuje jeho okamažité obsazení. Centrující hráč reaguje na pohyb bránícího obránce a míč posílá na neobsazeného útočníka, který zakončujeme nohou nebo hlavou.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem pro průpravné cvičení je třetina hřiště
- cvičení je určeno pro 8-12 hráčů do pole
- v brance se pravidelně střídají dva brankáři
- hráči jsou rozestavení podle diagramu:
(a) dva zástupy hráčů (útočníci) bez míče v dostatečné vzdálenosti před pokutovým územím
(b) přihrávající hráč na úrovni pokutového území u brankové čáry
(c) jeden obránce v prostoru pokutového území
- přihrávající hráč má k dispozici dostatek míčů
- akci zahajují pohybem nabíhající útočníci
- bránící hráč přistupuje k jednomu z útočníků (obvykle k tomu na první tyči) - centrující hráč dává finální přihrávku na druhého volného hráče
- hráč zakončuje určeným způsobem:
(a) prvním dotykem nohou
(b) hlavou
(c) míč má za povinnost zpracovat a zakončit na druhý, třetí dotyk
Cíl průpravného cvičení: Cílem tohoto průpravného cvičení je nácvik pohybu jednoho z útočníků na bližší tyč soupeřovi branky, následuje jeho okamžité obsazení. Centrující hráč reaguje na pohyb bránícího obránce a míč posílá na neobsazeného útočníka, který zakončujeme nohou nebo hlavou. Důraz klademe na rychlost zpracování a vedení míče do prostoru finální přihrávky a na správný výběr řešení vzniklé herní situace. Obtížnost cvičení zvyšujeme aktivitou obránce.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem pro průpravné cvičení je třetina hřiště
- cvičení je určeno pro 8-12 hráčů do pole
- v brance se pravidelně střídají dva brankáři
- hráči jsou rozestavení podle diagramu:
(a) tři zástupy hráčů (útočníci) bez míče v dostatečné vzdálenosti před pokutovým územím
(b) jeden obránce v prostoru pokutového území
- hráči v prostředním zástupu mají každý míč
- akci zahajují pohybem jeden z krajních hráčů
- hráč ze středního zástupu mu dává přihrávku do běhu - přihrávající a druhý útočník nabíhají do pokutového území - bránící hráč přistupuje k jednomu z útočníků (obvykle k tomu na první tyči) - centrující hráč dává finální přihrávku na druhého volného hráče
- hráč zakončuje určeným způsobem:
(a) prvním dotykem nohou
(b) hlavou
(c) míč má za povinnost zpracovat a zakončit na druhý, třetí dotyk
Varianty:
- v pokutovém území jsou dva obránci, situace 2:2
- v pokutovém území jsou dva obránci, nabíhají tři útočníci, situace 3:2
{hidefrom=Public} Varianty pouze pro a od registrovaných čtenářů:
Pomůcky:
- 2x velká branka (přenosná)
- 6x mety (kuželky, kloboučky)
- dostatek míčů (minimálně 10x)
- rozlišovací trika v případě soutěží mezi týmy
{/hidefrom} Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.