Pro dnešní den si trenér Daniel Šulák, který na stránkách trenérského portálu trenink.com publikoval článek Přímočarost a spolupráce při vedení míče, připravil dvě jednoduché standardní situace, konkrétně dvě jednoduché varianty řešení rohového kopu.

Standardní situace často rozhodují utkání a zvláště v profesionálním fotbale je jim věnována potřebná pozornost. Na nižších úrovních je na tuto činnost často zapomínáno a to z několika důvodů. Hlavně jde při nacvičování o stereotypní činnost, do které není zapojeno celé mužstvo a nacvičování zabere spoustu času, který chceme využít v tréninkovém cyklu na základní dovednosti.

"Přesto je dobré, aby každé mužstvo mělo pokud možno ve svém rejstříku alespoň pár signálů," říká autor článku.

Druhá věc je ta, že trenéři se svými "fígly" neradi pomáhají konkurenci a nechávají si své nápady hlavně pro svoje mužstva.

Podobný je i můj případ, přesto myslím, že zveřejněné jednoduché zahrání standardních situací může pomoct některým trenérům a hlavně hráčům. Všichni víme, že radost z branky dosažené po nacvičené akci je jiná než "obyčejného" gólu.

(A) Roh kopnutý do branky

Při tomto zahrání rohového kopu závisí úspěch na exekutorovi, proto je dobré, aby určitý čas trénoval tyto kopy sám, bez využití ostatních hráčů. Je potřeba aby míč měl potřebnou výšku, na razanci už tak moc nesejde.

Ostatní útočící hráči se postaví v řadě do brány a před zahráním roztáhnou ruce, to pro případ, aby rozhodčí ihned nepískal útočný faul. Je třeba kalkulovat se skutečností, že bránícím se nebude moc líbit chaos v jejich vlastní brance a nejsložitější pozici má brankář, který se k míči jen těžko bude dostávat.

Zakončení je možné mnohonásobné, jednak při kratším rohu může hlavičkovat hráč na první tyči. Jedná se však o těžkou hlavičku s odskokem, dále to může být hráč na zadní tyči, který musí počítat s tečí ostatních hráčů. Důležitá je orientace a důraz ve skrumážích, které tímto vznikají a podstatný je také útočící hráč na penaltě, který by měl dorážet tyto míče odražené.



(B) Roh s přeběhnutím

Tento roh je vhodný v případě, kdy soupeř brání osobně, což je i dnes zejména v nižších třídách dosti časté. Hráči takzvaně "poblázní" soupeře a při rozběhu centrujícího hráče ostře vybíhají na první tyč a strhávají soupeře, čímž vlastně čistí prostor kolem značky pokutového kopu, kde nabíhají dva útočící hráči, z nichž jeden nabíhá z hranice šestnáctky a vytvoří situaci dva na jednoho. Tito zakončují tento rohový kop.



Důležitou postavou obou situací je hráč, který rohový kop rozehrává. Ten ukáže, kterou variantu mužstvo zahraje. Například varianta číslo jedna, zvednutá pravá paže. Varianta číslo dvě, zvednuté obě paže. Vedlejším účinkem těchto standardních situací je také jakýsi dobrý obrázek mužstva, které má "něco" nacvičené a budí respekt.

Při těchto jednoduchých situacích je třeba trpělivost, a neustálé opakování. Je dobré kopnout 10 - 20 rohových kopů minimálně na tréninku před zápasem a exekutor si může kopy nacvičovat sám, případně s brankářem po každém tréninku.

Ovoce v podobě branky se u našeho týmu dostavilo asi po třech měsících, ale nebezpečí u varianty číslo jedna je téměř u každého rohu, i když někdy samozřejmě záleží na štěstí a odrazu míče. Prosím o Vaše názory na tyto situace, případně i nějaké zkušenostmi s nimi, které nás mohou vzájemně obohatit.

Pomůcky:

- 1x velká branka
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)



{comment}