Popisovaná standardní situace rozehrání rohového kopu nakrátko je inspirována pohárovým utkáním Sparta - Mladá Boleslav a ligovým utkáním Sparta - Teplice. V obou těchto utkáních hráči Sparty rohový kop tímto způsobem rozhráli, ale ani jeden z případů nebyl gólově úspěšný.
Rohový kop byl rozehrán vždy dvojicí Matějovský a Krejčí. Protože se jednalo o rohový kop z pravé strany, tak ho rozehrával Krejčí, který byl i hráčem, který měl celou akci zakončovat střelbou.
Pro nácvik rozehrání této varinaty svědčí hovoří především moment překvapení hráče nabíhajícího ze zadní pozice a možnost řešit situaci v několika variantách.
Základní postavení útočícího týmu:
- dva zadní hráči bez obsazení, posunutí směrem ke straně rozehrání
- jeden hráč v pozici před pokutovým územím, hráč má za úkol sebrat případný odražený míč
- čtyři hráči těsně za úrovní pokutového území, osobně obsazení
- pátý hráč hráč v pozici nejvzálenejšího hráče od míče, připravuje finální přihrávku
- dva hráči u míče, asi 5 metrů od sebe, druhý hráč na autové čáře
- v případě rozehrání z pravé strany musí být rozehrávající hráč levák
Základní rozestavení bránícícho týmu:
- bránící hráč má jendoho hráče u tyče
- dvojici hráčů v zóně od první tyče po střed branky
- dvojice hráčů stoji u rohového praporku, tak aby zabránili rozehrávce nakrátko
- jeden hráč je na úrovni pokutového území
- ostatní hráči mají rozebrané hráče a brání soupeře osobně
Popis standardní situace:
- rozehrávající levonohý hráč (Krejčí) přihrává na hráče stojícího na autové čáře (Matějovský)
- tento hráč je asi 5-8 metru od rohového praporku
- rozehrávající hráč okamžitě vnějším obloukem obíhá hráče kterému přihrává
- a běží do pokutového území
- tak aby to budilo dojem, že dostane přihrávku od hráče kterému přihrával
- dvojice bránících hráčů musí reagovat jak na hráče s míčem, tak na hráče který ho obíhá a může přijmout přihrávku
- ve chvíli kdy dojde k rozehrání rohu, tak přes celé pokutové území běží nejzadnější hráč k rohu
- poté jeho přeběhnutí okamžitě nabíhají ostatní hráči před branku
- hráč s míčem hledá přízemní přihrávkou zadního hráče
- tuto přihrávku dává mezi dvojicí bránících hráčů
- tento hráč prvním dotykem sklepává na hráče, který roh rozehrával
- tento hráč má připravený míč ke střelbě a akci zakončuje.
TIP REDAKCE
Standardní situace: Rohový kop se dvěma hráči u míče
Rozhovor: Trénink standardních situací. Ano či ne?
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.