Všichni příznivci fotbalu, trenéři i hráči se už určitě moc těšíme na dnešní večerní utkání kvalifikace na EURO 2012 ve španělské Granadě proti domácím mistrům Evropy i světa Španělům. Těším se i já a proto pozorně sleduji veškeré předzápasové pohledy, názory, odhady a typy nejen na konečný výsledek, ale i recepty pro trenéra Bílka na úspěch v tomto těžkém utkání. Upozorňuji, že svůj komentář píšu dnes, tj.v pátek odpoledne v den utkání. Tedy ještě před jeho začátkem, protože po utkání, tzv.“po bitvě“ rozdávat rozumy a návody je jednoduché.
Během své dlouholeté trenérské kariéry pozoruji stejně jako u politiků sklony k populismu i u některých trenérů. Říkám tomu „trenérský populismus“. Zkrátka říkají především to, co se chce právcě slyšet, ale zároveň ví, že to tak nejde. Objevil se i nyní v návodech trenéru Bílkovi pro utkání ve Španělsku.
Mám na mysli doporučení hrát s nimi aktivně a napadat už na jejich polovině. Nejvíce tyhle návody ovšem prezentují ještě nedávní hráči nebo bývalí dlouholetí reprezentanti, kteří si ovšem nikdy nezkusili být v pozici trenéra zodpovědného za výsledek daného utkání.
Pět návodů, jak uspět jsem si přečetl i v dnešním deníku Sport. Se všemi souhlasím: 1. Pohyblivý obranný blok, 2. Nehrát „zanďoura“, 3. Čistota hry nadevše, 4. jednoduše a hbitě do útoku, 5. Využít standartky. Všechno souhlasí, platí to totiž v každém fotbalovém utkání, jen je tu poměrně velký háček, řekl bych dokonce hák. Jak to všechno se svým mužstvem zrealizovat.
Stejně konečně totiž ve čtvrtečním Sportu mluvil i Tomáš Rosický. Popsal strategii Arsenalu v utkání v Barceloně, ale pro dnešní utkání nezapomněl dodat, že horší bude to zrealizovat na hřišti. Proč jsem přidal slovo „konečně“? Protože u našeho kapitána pozoruji už od prvního utkání v Olomouci s Litvou snahu implantovat styl Arsenalu, v kterém on působí, do našeho národního týmu, což je špatně, jak jsem již psal v jednom z předchozích komentářů.
A hlavně jsem zatím na hře našeho mužstva nevypozoroval nějakou vědomou herní strategii, kterou chce trenér s mužstvem hrát. Přirovnal bych to k době před příchodem trenéra Brücknera k mužstvu, kdy reprezentace hrála podle intuice a potřeb zkušených hráčů. Nedávno dokonce jeden reprezentační trenér volil rozestavení na 2 hrotové útočníky, protože si to přál národ.
Pokud budu uvažovat jako trenér, tak ten tyhle věci musí správně vyhodnotit (návody médií, expertů nebo svých hráčů) a jednoznačně vzít v úvahu možnosti a kvalitu svého mužstva v konfrontaci se soupeřem a podle toho zvolit herní strategii, včetně rozestavení.
Předpokládám, že i trenér Bílek si tohle vyhodnotil a typuji, že naše reprezentace bude dnes večer sázet na precizní defenzívu, na hluboký obranný blok a na rychlé protiútoky. I když u nás v Česku je to strategie pro některé experty zbabělá. Na práci trenéra Bílka se mi hodně věcí nelíbí, ale tohle mu určitě vyčítat nebudu, protože jsem také trenér a nikdy jsem nebyl populista. Proto jsem s tím měl občas i problémy. Pracoval jsem totiž převážně v klubech s nízkým rozpočtem, proto s malými ambicemi, a proto slabším kádrem hráčů a podle toho volil způsob hry. Takto bude dnes přemýšlet určitě i trenér Bílek i přes návody trenérských populistů.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.