Máme za sebou další utkání kvalifikace na EURO 2012, tentokrát s mistry světa a Evropy Španěly. Potřebovali jsme ubrat ze ztráty doma s Litvou, což se nepodařilo, ale určitě naše mužstvo svým výkonem nezklamalo. Mě tedy určitě ne. Možná některé fotbalové odborníky, kteří radili trenéru Bílkovi napadat jejich rozehrávku již na útočné polovině hřiště.
To by byla chyba a bylo dobře, že trenér zvolil taktiku vystavení hlubokého obranného bloku v rozestavení 4:5:1 se snahou o rychlý protiútok. Navíc tento blok byl tentokrát velmi kompaktní, obranná čtveřice a středová pětice operovali blízko sebe a domácí hráči nemohli uplatnit svoji silnou zbraň, narážečky a „prostrkávačky“ do pokutového území.
Vpředu operoval jen jeden vysunutý hráč Milan Baroš. Ostatní měli za úkol jej rychle doplňovat, což se ale moc nedařilo. Španělé totiž po ztrátě míče okamžitě naše hráče napadali a ti potom jen neadresně museli míče odkopnout. V prvním poločasu navíc byl Baroš nervózní směrem k výrokům rozhodčího, ale ve druhém se uklidnil a byl i nebezpečnější, zejména ke konci utkání. Soupeř jej musel několikrát zastavit faulem, a to znamenalo pro nás nadějné standartní situace, které jsme bohužel nevyužili.
Vzhledem k tomu, že mužstvo podržel náš nejlepší hráč, brankář Petr Čech a navíc jsme se první střelou na branku dostali do vedení, tak je škoda, že jsme jej neudrželi až do konce. Mohli jsme totiž hrát dále svoji hru.
Španělé měli samozřejmě daleko větší procento držení míče, ale to mají s každým soupeřem. Vypracovali si velké množství standartních situací, ale ty jsme dokázali velmi dobře vyřešit. Pokutový kop, z kterého padla vítězná branka, byl odpískán správně. Byl výsledkem přemotivovanosti Rezka při řešení situace jeden na jednoho v našem pokutovém území.
Všichni hráči hráli disciplinovaně, což v utkání proti mistrům světa je podmínkou pro úspěch. Je škoda, že se tentokrát nedostavil, protože k němu nebylo daleko a moc by nám v celkovém součtu kvalifikace pomohl.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.