Ve chvíli kdy píši tento komentář, při pohledu na hodinky zjišťuji, že za necelou hodinu usednou všichni příznivci fotbalu k televizi a budeme sledovat první semifinále Ligy mistrů mezi německým Schalke 04 a anglickým Manchesterem United. Rozhodl jsem se krátce zamyslet nad složením semifinalistů v obou evropských pohárech dohromady.
Po návratu z EURO 2008 ve Švýcarsku, kde jsem působil jako spolukomentátor, jsem ve svém hodnocení tohoto špičkového turnaje konstatoval, že Španělsko získalo titul mistra Evropy zaslouženě, protože kromě výborné kondice, disciplíny a skvěle fungující organizaci hry měli nejkvalitnější individuálně vyspělé hráče. Skvěle ovládají míč i v těch nejsložitějších situacích.
Takoví hráči působí v Evropě nejen ve Španělsku, ale také v Portugalsku. V klubech na Pyrenejském poloostrově totiž působí mnoho fotbalistů ze států Jižní Ameriky a ti se s míčem u nohy doslova narodili. V tom je jejich přednost ve srovnání s ostatními.
Proto mě vůbec nepřekvapilo, že z osmi klubů, kteří budou hrát semifinále Ligy mistrů a Evropské ligy je hned šest ze španělské a portugalské ligy. Vědomě píšu z ligy, protože v těchto klubech zdaleka nehrají jen Španělé a Portugalci. Působí tam velké množství Jihoameričanů, např.Brazilců, Argentinců, Uruguayců, Mexičanů atd. Tomu odpovídá i herní styl těchto ligových soutěží. Tím je kombinační hra po zemi, krátké přihrávky i na obsazeného spoluhráče, zkrátka skvělá technika.
V Lize mistrů jsou v semifinále dvojice Schalke 04 z německé Bundesligy a anglický Manchester United, s nimi podle očekávání i dva zástupci španělské Primera Division FC Barcelona a Real Madrid.
V Evropské lize jsou z Pyrenejského ostrova dokonce všichni čtyři semifinalisté. Trojici z portugalské ligy, FC Porto, Benfika Lisabon a Braga doplňuje španělský Villarreal.
Popsané přednosti těchto mužstev (skvělé ovládání míče) jsou podle mého názoru slabinou našeho fotbalu. Dlouhodobě sleduji, že našim mužstvům na úrovni Evropských pohárů i reprezentace dělají takoví soupeři velké problémy. Větší šanci máme se soupeři z Německa, Skandinávie, Británie, Rakouska atd.
Tento nedostatek ve srovnání s těmi nejlepšími nahrazujeme kolektivní taktikou, ale to je málo. Problémem našich fotbalistů je, že těmito technickými kvalitami nedisponují, což se dá změnit pouze v ranném věku, a proto snaha ČMFS o změny v metodice přípravy mladých fotbalistů je namístě a měla přijít už dávno.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.