Fotbalová sezóna 2011/2012 se pomalu probouzí ze svého letního spánku a už máme za sebou hned několik nadějných pozitivně hodnotících výsledků českých fotbalistů. Mám na mysli především úspěchy naší reprezentace U19 na ME v Rumunsku a vstup našich klubových týmů do předkol evropských pohárů, což platí hlavně o zkušenějších pohárových zástupcích Plzni a Sparty Praha. Dalo by se říci, že ve stínu těchto událostí začala naše nejvyšší fotbalová soutěž Gambrinus liga (podle ohlasů na odehraná utkání velmi slibně z pohledu předváděné hry) a losování kvalifikačních skupin pro MS v Brazílii v roce 2014.
Nesmírně se těším na zítřejší finálové utkání ME U19, v němž se střetne „Hřebíkova“ parta s vysněným Španělskem. Vysněným ze dvou důvodů. Už před zahájením turnaje se trenér i naši hráči svěřovali s velkým přáním, hrát finále a navíc proti Španělsku. To se jim, díky skvělým výkonům ve skupině i v semifinále se Srbskem, podařilo.
Vysněným také mnou, protože jsem si i já přál vidět tuhle zajímavou konfrontaci. Hráči jsou určitě odhodlaní neprodat kůži lacino se zástupcem momentálně nejprogresivnější fotbalové školy na světě. Moc zvědavý jsem i já, a proto si nemůžu tohle utkání nechat ujít. Jsem především zvědavý na způsob hry našeho týmu, který jim přinesl postup až do finále a především zda jej budou praktikovat také proti Španělsku (všichni deklarují, že budou) a jak na to budou reagovat španělští hráči. Doporučoval bych sledovat tuhle konfrontaci všem, komu není náš fotbal lhostejný.Máme za sebou také několik utkání předkol evropských pohárů a i v nich se především Viktoria Plzeň a Sparta Praha prezentovala velmi sympaticky. Západočeši vstřelili Jerevanu ve dvou utkáních 9 branek, Jablonec Albáncům 7. Soupeře přehráli velmi suverénně. I mně je jasné, že to nebyla ta nejvyšší klubová kvalita, ale i tak se mi styl, jakým své soupeře „přejeli“ moc líbil. V dalším předkole vyhrála Plzeň v Trondheimu těsně, ale zaslouženě a co hlavně, opět po vyzrálém, sebevědomém výkonu plným kombinační kvality a pohybu. Stejně tak Sparta porazila Sarajevo aktivním způsobem hry, kdy soupeře zatlačila a střelec Kweuke (tři branky) za podpory ofenzivně hrajících spoluhráčů předvedli hezkou podívanou.
Horší už to bylo s dalšími dvěma našimi zástupci, ale je třeba říci, že oba měli těžší soupeře. Ano, i Mladá Boleslav měla těžšího soupeře, protože kyperská liga je daleko kvalitnější soutěží, než si tady u nás dokážeme představit. Před rokem to poznal i Jablonec v souboji s AEL Nikosie a letos Mladá Boleslav s Larnacou. Pro zajímavost v základní sestavě Larnacy byl jen jeden Kypřan. Přesto velmi špatný výkon našeho zástupce neomlouvám, to utkání nezvládl.
Nejtěžšího soupeře měl Jablonec a bohužel to AZ Alkmaar (reportáž: trénink žákovských mužstev AZ Alkmaar) potvrdil i v utkání, které jsem neviděl, jen jsem četl hodnocení trenéra Komňackého. Přiznám se, že při vědomosti o kvalitách jabloneckého mužstva se mi zdají superlativy z jeho úst na nizozemského soupeře až přehnané, ale více budeme vědět po shlédnutí odvety v Jablonci.
Určitě nás všechny zajímalo i losování kvalifikačních skupin pro účast na MS 2014 v Brazílii. Naše skupina se mi jeví jako středně obtížná. Malta a Arménie by měly být na chvostu, Bulharsko, Dánsko a ani Itálie se mi momentálně nezdají být na vrcholu výkonnosti. Bohužel to samé platí i pro naši reprezentaci, takže mi z toho vychází, že šanci máme, ale musíme se hodně zlepšit a zároveň věřit, že jmenovaným třem soupeřům se to nepodaří.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.