Sdílejte:
"Spolupráce mezi asistentem a trenérem jako jeden z hlavních předpokladů úspěšných sportovních výsledků profesionálního fotbalového mužstva"Během své trenérské kariéry jsem nejprve působil jako hlavní trenér u amatérského mužstva. U profesionálních týmu na úrovni 1.,2. a 3. ligy jsem trénoval z pozice asistenta trenéra. Proto se budu zabývat problematikou kooperace v realizačním týmu a vzájemných vztahů v něm z pozice asistenta trenéra.
Během třech a půl let jsem spolupracoval se čtyřmi trenéry, pod různým vedením (4 krát jiné vedení klubu).
Nejdůležitější a základním vztahem a osou v klubu musí být dobře fungující spolupráce mezi trenérem a majitelem klubu případně jeho zástupcem (prezident,předseda, manažer, sport ředitel), jinými slovy člověk, který rozhoduje o jmenování trenéra, spolurozhoduje o výběru hráčů, ekonomických otázkách, směřování a rozvoji klubu.
Nese za to tato rozhodnutí odpovědnost vůči majiteli nebo majitelům. V případě majitele vůči sobě samotnému, sponzorům, fanouškům, širší veřejnosti. Určitě by to měla být jedna osoba, která vybírá trenéra na jedné straně a na druhé straně svůj tým v organizaci klubu.
Trenér jenž je především odpovědný za sportovní výsledky klubu by měl mít možnost výběru svého asistenta popřípadě 1. Asistenta u širšího týmu jako svého nejbližšího spolupracovníka a kolegu. Výběr dalších členů realizačního týmu (maséra, vedoucího, doktora, další asistenty atd.) může ovlivňovat, ale většinou k tomu dochází jen v některých situacích např. při nespokojenosti trenéra s prací některého člena realizačního týmu.
Vzhledem k tomu, že trenér se můžu dostat a jistě se i dostává do určitých konfliktů s vedením klubu, měl by být jeho asistent člověkem, který ho podporuje a stojí za ním při všech zásadních problémech směrem k hráčům, dalším členům realizačního týmu a vedení klubu.
Předpoklady úspěšné spolupráce asistenta a trenéra:
1. Otevřená komunikace
2. Podobný pohled na fotbal (styl hry, výběr hráčů, způsob tréninku,cesta k úspěchu atd.)
3. Kvalitní mezilidský vztah ( vzájemný respekt a podpora, uznání stejných či podobných hodnot)
4. Idea stejného cíle a způsobu jeho dosažení
5. Spolupráce na způsobu vyhodnocení informací (hodnocení soupeře při sledování, hodnocení hráčů, hodnocení utkání, práce s těmito informacemi)
6. Vymezení kompetencí a odpovědnosti
Otevřená komunikace
Pro dosažení úspěchů v každé lidské týmové činnosti je nutná otevřená verbální komunikace. V práci u profesionálního fotbalového je to o to důležitější, protože tlak na úspěch v každém utkání, týden co týden, nenechává příliš prostoru a času na odkládání problémů na pozdější dobu. Rozhoduje se často pod časovým tlakem a tak je nutné předávat si informace jasně, zřetelně a jednoznačně.
Oba trenéři musejí komunikovat nejen mezi sebou, ale samozřejmě také hodně s hráči, dalšími členy realizačního týmu a vedením klubu. Je důležité , aby jejich vyjádření ke všem ostatním byla jednoznačná, vzájemně si neodporovala a držela se jedné společné linie. V případně, že vzájemná komunikace mezi trenéry nebude dostatečně otevřená a široká, pak se jejich vyjádření budou často lišit ať úmyslně či neúmyslně. Nebo jeden z nich většinou asistent nebude schopen komunikace hráči a dalšími lidmi okolo mužstva.
Hlavní trenér naopak potřebuje určitou zpětnou vazbu od hráčů, popř . i od členů realizačního týmu, kterou mu při dobré komunikaci muže poskytnout asistent. Jistě platí, že ten kdo nemá informace, ztrácí přehled i přirozenou autoritu. Platí to pro oba trenéry byť v jiných souvislostech.
Komunikace s hráči:
Určuje hlavní trenér:
Vede trénink, hodnotí hráče, pohovory s hráči. Je pro hráče hlavní autoritou, kterou mají hráči respektovat.
Asistent trenéra:
Vede část tréninku, nemá na postavení hráče v mužstvu tak zásadní vliv, dostává se často blíž hráčům, někdy se dostává do pozice mezi hráče a trenéra, ale je potřeba zachovat loajalitu vůči trenérovi, tlumit konflikty v některých sporných situacích, důležitá vzájemná důvěra s hráči (férové jednání), musí citlivě komunikovat, více přesvědčovat, vyhýbat se hodnocení, které je v rozporu z informacemi od hlavního trenéra.
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.