Sdílejte:
Skvělý výkon podalo na Olympijském stadionu v Berlíně v ostře sledovaném souboji s obhájcem titulu mistrů světa mužstvo Chorvatska. Nakonec ale nevyválčilo ani bod. Radost mu pokazila jediná utěšená střela Kaká ze 44. minuty prvního poločasu. Velký favorit skupiny F a celého šampionátu tým Brazílie vyhrál pouze nejtěsnějším výsledkem 1:0.
Brazílie - Chorvatsko 1:0 (1:0)Brazilci měli v prvním poločase zajímavé postavení u standardní situace, konkrétně obranného rohového kopu.
Ani jeden hráč nezajišťoval přední ani zadní tyč, v malém pokutovém území nebyl takřka žádný jejich hráč a všichni se soustředili v mezi hranice malého vápna a velkého vápna.
Galtský kohout chraplavě kokrhal. Jeho hráči nedali gól a na hřišti se často hádali
Do posledního místa zaplněný stadion Gottlieba Daimlera ve Stuttgartu přivítal předminulé mistry světa Francouze, kteří zkřížili meče s nevyzpytatelným týmem Švýcarska. Potřetí v řadě však favorit nedokázal soka porazit a v Německu si po bezbrankové remíze utrhl ostudu.
Francie - Švýcarsko 0:0
Korea měla namále, o poločase prohrávala s Togem o gól, nakonec vyhrála
To, co se podařilo už i Austrálii v utkání s Japonskem v menším provedení předvedli Korejci, kteří také o poločase prohrávali se svým soupeřem o gól. Nakonec ve druhém poločase zápas otočili a zvítězili 2:1.
Korea - Togo 2:1 (0:1)
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.