Sdílejte:
Herních cvičení, ve kterých se hráči musí rozhodnout pro jedno ze dvou zcela odlišných způsobů řešení, vyšlo na na stránkách trenérského portálu trenink.com několik, například Braň jednoho nebo dva útočníky nebo velmi variabilní cvičení Naraž si a vyřeš situaci 2:1.V dnešním cvičení Naraž si a vyřeš 2:2 nebo jdi na centr navazujeme na nedávno publikovaného předchůdce. Cílem trenéra by mělo být vybudovat u útočících hráčů sebevědomí, hráči se sami rozhodují zda si troufnou na individuální řešení mikrosituace 2:2 nebo se rozhodnou pro přihrávku do křídelního prostoru na krajního hráče a nabíhají do pokutového území, kde se snaží prosadit v početně výhodné situaci tři na dva.
Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, cvičení zvládnou při úpravě velikosti hrací plochy všechny mládežnické týmy a je doporučeno toto cvičení využívat již od žákovských kategorií. Dbát je třeba na poměr intervalu zatížení a odpočinku.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je dát útočícím hráčům možnost rozhodnutí, vybrat si pro spolupráci hráče v křídelním prostoru a nabíhat na jeho centrovaný míč a vytvořit tak početně výhodnou situaci tři na dva (3:2) nebo se rozhodnout pro řešení situace dva na dva (2:2). Bránící hráči reagují, stejně jako v utkání, na rozhodnutí útočících hráčů.
Popis herního cvičení:
- prostorem cvičení jsou přibližně 2/5 hrací plochy
- branka (i přenosná) je umístěna na brankové čáře
- 40 metrů od branky jsou umístěny dva kužely
- 30 metrů od branky v křídelních prostorech jsou další dva kužely
- rozestup mezi středovými kužely je 12-18 metrů
- cvičení je minimálně určeno pro 13 hráčů:
(a) 1 brankáře
(b) 4-6 obránců
(c) 4-6 útočníky
(d) 4-6 krajních hráčů
- doporučený počet hráčů je 18
- útočníci stojí mezi středovými kužely
- jeden z hráčů má míč
- dva obránci stojí na (uvnitř) kruhu před pokutovým územím
- s rozestupem 10-15 metrů
- útočník s míčem přihrává na libovolného obránce
- obránce míč vrací na jednoho ze dvou útočníků
- útočník míč přijme a rozhoduje se, zda bude řešit:
(a) situaci 2:2
(b) situaci přihrávkou do křídelního prostoru a náběhem do pokutového území
- v průběhu cvičení platí pravidlo ofsajdu
- cílem útočících hráčů s míčem je:
(a) vytvořit početní přečíslení 3:2 v pokutovém území
(b) vstřelit branku
- bránící hráč se snaží:
(a) o vytěsnění hráče s míčem z dobré střelecké pozice v situaci 2:2
(b) pokrytí nabíhajících hráčů do pokutového území
- je třeba dodržovat poměr intervalu zatížení a intervalu odpočinku
Varianty:
- hráči z křídelního prostoru centrují na (1,2,3) doteky
- útočníci akci dva na dva (2:2) zakončují:
(a) před pokutovým územím
(b) uvnitř pokutového území
(c) zcela libovolně
- trenér určuje zda řešit souboj 2:2 nebo nabíhat na centrovaný míč
- hráči se musí snažit o řešení 2:2, pouze v nouzi řešit přihrávkou do křídelního prostoru
- k soutěži o větší počet vstřelených branek dochází:
(a) mezi dvojicí hráčů
(b) mezi jednotlivými hráči
(c) mezi dvěma týmy
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 16x míč
- 4x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika (obránci x útočníci)
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.