Autorem poslední průpravné hry tohoto pracovního týdne 6 gegen 6 auf Tor und Zonen je německý trenér Erich Rutemöller , který ji jako součást tréninkové jednotky z podzimu roku 2002 (3.9. 2002) publikoval na stránkách německého fotbalového svazu v sekci určené pro vzdělávání trenérů.Průpravnou hru 6 gegen 6 auf Tor und Zonen, která byla původně připravena pro třináct starších dorostenců je vhodné zařadit do hlavní nebo závěrečné části tréninkové jednotky. Počet hráčů je možno zvětšit až na devatenáct a hru je možno užít již u mladších žáků.
Cíl průpravné hry:Cílem této průpravné hry je pracovat na kombinaci do které se zapojuje více hráčů (3 a více), zlepšit orientaci hráčů na přehuštěném prostoru, kombinovat s omezeným počtem doteků a zaměřit se především na vhodný výběr místa a změnu těžiště hry.
Popis průpravné hry:
- hrací plocha má rozměry 40 x 60 metrů
- mužstvo rozděleno na dva týmy po šesti 6:6 + brankář
- na brankové čáře je umístěna velká branka s brankářem
- ve vzdálenosti přibližně 40ti metrů jsou vyznačeny dvě zóny 10 x 10 metrů
- cílem mužstva útočícího na velkou branku je vstřelit branku
- úkolem bránícího mužstva je zašlápnout míč ve vyznačených zónách
Varianty:
- je možno přidat neutrálního hráče, který hraje s mužstvem držícím míč
- neutrální hráči mají omezený počet dotyků na 1 (2)
- všichni hráči mají omezený počet dotyků na (2,3)
- hráči útočící na velkou branku mají omezený počet dotyků (2,3)
- hráči útočící na velkou branku smí zakončit pouze vně nebo uvnitř pokutového území
- poměr útočících a bránících hráčů 7:6+1, 8:6+1 nebo 9:6+1
- brankář má počet dotyků omezený na 1 (2)
Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.