Sdílejte:
Na oficiálním portálu Německého fotbalového svazu DFB - v sekci Training–online - uveřejnil německý fotbalový trenér Erich Rutemöller dne 20. 7. 2004 tréninkovou jednotku určenou pro starší dorostence, ve které se zaměřil především na kombinaci různého počtu hráčů, kteří jsou pod tlakem protihráče. Magazín fotbalových trenérů trenink.com přináší pro své čtenáře průpravnou hru z hlavní části této tréninkové jednotky. Průpravná hra Spiel mit 2 Neutralen auf verschiedene Ziele je určena pro kategorii dorostenců, ale lze ji samozřejmě aplikovat i na mladší hráče od věkové kategorie mladších žáků, pokud jsou na to dostatečně fyzicky a technicky vybavení.
Cíl průpravné hry:Cílem této průpravné hry je zrychlit a zefektivnit kombinaci hráčů držících míč, rychlá změna těžiště hry a pro branící hráče konstruktivní odebírání míče a založení vlastního útoku s případným zakončením.
Popis průpravné hry:
- prostor o velikosti poloviny standardní hrací plochy
- mužstvo je rozděleno na dvě barevně odlišená družstva v poměru 5:5
- dva neutrální hráči spolupracující s mužstvem držícím míč
- na polovině hřiště z kuželů vyznačená zóna o velikosti 12 metrů
- na protilehlé straně dvě velké branky s brankáři, kteří mají pouze jeden dotek
- cílem družstva útočícího na branky je vstřelit branku
- cílem druhého družstva je zašlápnout míč ve vyznačené zóně
- po 5 minutách si družstva vymění pozice
Varianty:
- brankáři mají neomezený počet dotyků
- hraje se 6:6 bez neutrálních hráčů
- neutrální hráči mají pouze omezený počet dotyků (1,2)
Vyzkoušeli jste toto cvičení v praxi? Jaké s ním máte zkušenosti a případně varianty?
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.