Sdílejte:
Na oficiálním portálu Německého fotbalového svazu DFB - v sekci Training–online - uveřejnil německý fotbalový trenér Erich Rutemöller tréninkovou jednotku z 28.9.2004. Magazín fotbalových trenérů trenink.com přináší pro své čtenáře třídílný seriál z této tréninkové jednotky. Průpravné hry jsou určeny pro kategorii mladšího nebo staršího dorostu. Samozřejmě je možné je použít i pro kategorii dospělých. Cvičení na sebe navazují a druhou průpravnou hru je vhodné zařadit na závěr hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení:Cílem průpravné hry spolupráci a podporu hráčů s míčem na velkém prostoru, zlepšit orientaci v prostoru, pohyb bez míče a následný výběr místa a kombinaci s omezeným počtem dotyků. Po přenesení hry do cílové zóny následuje po centru zakončení.
Popis průpravného cvičení:
- průpravná hra se hraje v herním prostoru 2/3 hřiště
- v rozích hřiště jsou vyznačené velké cílové zóny (čtverce 12x12 metrů)
- je vyznačená polovina hřiště
- mužstvo je rozděleno na dva družstva 6:6 + brankáři na obou stranách
- brankáři chytají ve velkých brankách - úkolem mužstva s míčem je kombinací přihrát míč do cílové zóny a následně míč odcentrovat
- míč není možné do zóny dovést
- pokud mužstvo získa po střelbě znovu míč pokračuje v kombinaci a musí dostat míč přes polovinu hřiště
- družstvo bez míče ho snaží získat a po získání míče plní úkoly útočícího družstva role se obracejí.
Varianty:
- je omezený počet dotyků (3,4)
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.