Po více jak roce navazuje trenér Jiří Formánek na trojici článků seriálu cvičení, která jsou velmi variabilní, což jim přidává nejen na zajímavosti pro hráče, ale přibližuje tréninkový proces více podmínkám utkání. Podobně proměnlivé jsou již dříve publikované články
[1]
[2] s názvem Individuální střelba 1:1+5 a příspěvěk trenéra Josefa Vrážela s názvem Vyvolávaná dvojic, jež jsou zaměřený na nácvik řešení situací 1:1 s následnou střelbou.Čtvrtá část seriálu s názvem Naraž si a vyřeš situaci 5:2 s centrem rozšiřuje možnosti třetího díl seriálu, který se zaměřoval na řešení situace 3:2 ve středu hrací plochy. Cílem cvičení je nácvik a rozvoj variabilního řešení situace 3:2 v prostoru před pokutovým územím s následnou přihrávkou do křídelního prostoru a náběhu do pokutového území a zakončení po předchozím centru.
Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky jako její hlavní náplň. Cvičení je vhodné organizovat hromadnou formou pro celý tým s rozdělením postů na středové a krajní hráče. Cvičení zvládnou hráči žákovských týmů, doporučují však především pro dorostence a dospělé.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je dát hráčům možnost rozhodnutí, vybrat si hráče pro spolupráci v situaci tři na dva (3:2) ve středu hrací plochy, naučit se tyto situace řešit. Po výběru hráče pro spolupráci následuje předfinální přihrávka do jednoho z křídelních prostorů a hráči řeší situaci 5:2, kdy do pokutového území nabíhají čtyři útočící hráči a dva obránci.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je minimálně jedna třetina hrací plochy
- na brankové čáře je umístěna branka
- asi 15 metrů před pokutovým územím je umístěna trojice kuželů
- asi 25 metrů před pokutovým územím je umístěna dvojice kuželů
- v křídelních prsotorech jsou kužely pro krajní hráče
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) jednoho brankáře
(b) dvojici bránících hráčů
(c) trojici útočících středových hráčů
(d) dvojici křídelních útočících hráčů
- doporučeným počtem hráčů je minimálně 14 hráčů do pole a 2 brankáři
- jednotlivé akce se účastní vždy sedm hráčů
- kteří řeší situaci (5:2)
- dva útočící hráči stojí s jedním míčem u vzdálenějších kuželů
- trojice hráčů obsazuje zbývající tři kužele které jsou blíže brance
- u každého z krajních kuželů je jeden křídelní hráč
- hráči z trojice neví který z nich bude bránit a který útočit
- tohoto hráče si vybíra hráč s míčem tím, že mu přihraje
- s tímto hráčem pak dvojice společně zakončuje akci
- hráč kterému bylo přihráno musí míč prvním dotykem srazit zpět na jednoho z dvojice hráčů
- hráči se kterými útočící dvojice nespolupracuje se stávají obránci
- snaží se zabránit zakončení akce
- jeden z hráčů útočící dvojice po s klepnutí míče dává předfinální přihrávku do křídla
- hráči nabíhají do pokutového území v poměru 4:2
- a akci zakončují střelbou na branku
- bránící hráči se po akci řadí mezi útočníky
- útočící hráči jdou na pozici bránících hráčů
- u tohoto cvičení je třeba dodržovat poměr intervalu zatížení a odpočinku
- v tomto cvičení platí pravidlo o ofsajdovém postavení
Varianty:
- hráč který přijímá přihrávku, nemusí míč prvním dotykem srážet
- pozice pětice kuželů se vůči brance posunuje:
(a) blíže pokutového území
(b) dále od pokutového území
(c) jinde než v ose hřiště
- rozmístění pětice kuželů je nepravidelné
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 12x míč
- 7x mety (kuželky, kloboučky)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.