Náplň předzápasové tréninkové jednotky bývá často dost podobný, pro nutnou obměnu cvičení přinášíme dnes jedno další a připomínáme několik již dříve publikovaných. V Zakončení po centru 4:2 se autor zaměřil na centrované míče a načasování náběhu, v cvičení Předzápasová kombinace pro celý tým se autor zaměřil na přechodovou fázi po založení útoku.
Cvičení Předzápasové 3:1 po centru ze strany je nenáročné na organizaci, cílem je nácvik pokybu v křídelním prostoru, předfinální kombinace, nácvik centrovaných míčů a především zakončení spojené s dobrým výběrem místa v pokutovém území.
Cvičení je vhodné zařadit do předzápasové tréninkové jednotky u věkové kategorie dorostenců a mužů, mladší věkové kategorie mohou cvičení využít libovolně. Cvičení není náročné na organizaci a postačí k tomu třetina hrací plochy.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení, které obvykle yařayujeme do posledního tréninku před utkáním, je aby hráči získali jistotu při svých častých herních činnostech na svém postě: centr, zakončení, uvolnění se a vedení míče. Zařazením obránce do pokutového území přibližujeme hráčům zápasové podmínky.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je třetina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- cvičení je určeno pro všechny hráče v týmu
- hráči jsou rozdělení na:
(a) krajní hráče (levá i pravá strana)
(b) středové hráče
(c) obránce
(d) brankáře
- brankáři chytají v brance
- obránce je sám v prostoru pokutového území
- středoví hráči jsou rozdělení po trojicích
- krajní hráči s v křídelních prostorech k dispozici míče
- akci zahajují křídelní hráči
- hráči volí různá variabilní řešení před centrovanými míči
Varianta A (červená):
- hráč dostane přihrávku do křídelního prostoru
- navádí si míč k brance
- a centruje na trojici nabíhajících hráčů
Varianta B (oranžová):
- křídelní hráč dostává přihrávku k rohovému praporku
- dává míč pod sebe na hráče který mu přihrává
- a tento hráč centruje na nabíhající trojici
Varianta C (bez obrázku):
- hráč dostane přihrávku do křídelního prostoru
- navádí si míč k brance
- hráč který mu přihrával ho vnějškem obíhá (tandem)
- hráč mí posílá zpět do křídelního prostoru na naběhnutého hráče
- hráč naběhnutý do tandemu centruje
Varianta D (bez obrázku):
- hráč dostane přihrávku do křídelního prostoru
- navádí si míč k brance
- vede ho do pokutového území
- a akci zakončuje střelbou
- trojice hráčů dobíhá případný odražený míč
Pomůcky:
- 1x velká branka
- 12x míč
- rozlišovací trika
- 4x mety (kuželky, kloboučky)
{comment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.