Sdílejte:
Další z cvičení které Vám přináší portál trenink.com je Tigerball (Tygrův míč), které pochází z trenérského serveru www.and-again.com.Cílem herního cvičení Tigerball (Tygrův míč) které je použitelné jak v část průpravné tak v části hlavní, je zdokonalení vedení míče, rychlosti reakce, obratnosti, součinosti bránících hráců při napadání a konstruktivní hra bránících hráčů při odebírání míče.
Cíl herního cvičení: Touto hrou, je možné naučit především mladé hráče alespoň základům presinkové hry a konstruktivnímu odebírání míče.
Popis herního cvičení:
- trenér vytvoří hřiště o rozměrech 30x20m, na koncové čáry umístí branky o rozměrech 5x5 m (změna velikosti hřiště na základě počtu hráčů a jejich věku)
- útočící hráči vedou v prostoru míč, na trenérův signál vyrážejí dva bránící hráči (tygři), kteří napadají útočící hráče, snaží se jim konstruktivně odebrat míč a dopravit ho do prostoru za koncovou čárou
- hráč který přišel o míč, nebo se s nim dostal mimo vymezený prostor vypadává ze hry a odpočívá, nebo provádí nějakou aktivitu (posiluje, protahuje se, žongluje s míčem, nacvičuje kličku, …)
Varianty:
- hráči kterému byl odebrán míč, si na oblékne rozlišovací halenu (rozlišovák), vezme si znovu svůj míč a pokračuje ve hře dokud mu nebude odebrán podruhé.
Varianty:
- trenér dbá na to, aby bránící hráči vždy napadali ve dvojici, je-li tygrů víc, tak v daném počtu.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.