Sdílejte:
David Clarke, trenér z Irska, je držitelem trenérských licencí USSF “A“, National Youth License, NSCAA Advanced National Diplom, kvalifikační předpoklad pro trénování v Anglii a Irsku. V současnosti je trenérem ženského družstva Quinnipiac University v Connecticutu v USA a zároveň je administrátorem licenčního vzdělávání v Connecticutu a instruktorem pro United States Soccer Federatio.
Hráči a pomůcky:
- 6 (7,8) hráčů v každém družstvu
- 12 kuželů
- 1 míč
- 2 druhy rozlišovacích trik
- hřiště o rozměrech 25x25 m (30x30 m)
Popis a organizace:
Tato průpravná hra je vhodná a zaměřená především pro zlepšování herní kondice, držení míče, odebírání míče, presink a týmovou spolupráci.
V prostoru 25x25 metrů (30x30) proti sobě nastupují dvě družstva 6:6 (7:7, 8:8), které jsou barevně rozlišeny. Cvičení je velice variabilní: rozměry hřiště, počet hráčů a záleží pouze na trenérovi za jakým účelem ho zvolil.
Úkolem hráčů, kteří drží míč, je zaznamenat co nejvíce přihrávek po sobě, aniž by hra byla přerušená nebo jim soupeři sebrali míč. Cílem mužstva je docílit určitého poštu přihrávek 8 (12,15,20).
Interval zatížení, stejně jako doba odpočinku mezi opakováním je závislá na záměrech trenéra a měla by se pohybovat v rozmezí 2 – 7 minut, což už je mezní hranice.
Diagram:
Varianty:
- hráči mají omezený počet dotyků (2,3)
- hráči musí přihrávat pouze po úroveň kolen {moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.