Průpravné cvičení Finishing exercise along the wings, které Vám dnes přináší magazín fotbalových trenérů trenink.com a jejíchž autorem je Paul van Venn je druhým zveřejněným průpravným cvičením, volně přístupným za měsíc říjen.
Toto průpravné cvičení je určeno pro věkovou kategorii dorostenců (mladších i starších) a samozřejmě i kategorii dospělých. Pro průpravné cvičení je využívána polovina hřiště s jednou brankou a brankářem. Rozestavení útočících hráčů je zřejmé z diagramu.
Popis a organizace:
Průpravné cvičení se odehrává na polovině hřiště a zapojuje se do něj minimálně deset hráčů. Současně jsou organizovány dvě kombinace, každá na jedné čtvrtině hrací plochy, do každé kombinace se zapojují oba dva útočníci.
Cílem průpravného cvičení je ve dvou rozdílných variantách zlepšit kombinaci v křídelním prostoru a po následném centru zakončit. Důraz je kladen na technicky kvalitní provedení a vhodné načasování přihrávek.Pravou variantu kombinace zahajuje hráč (1) kolmou přihrávkou na útočníka (2), který zpět naráží na hráče (1) a ten pak následně hledá kolmou přihrávkou do křídla krajního hráče (3) jež centruje na útočníky (2)(5), kteří si při náběhu vyměnují místo.
Levou variantu kombinace zahajuje středový hráč (4) dlouhou kolmou přihrávkou na útočníka (5) jež si pomáhá kratkým naražením se středovým hráčem (6) a ten se chová stejně jako hráč (2) v pravé variantě kombinace.
Varianty:
- v pokutovém území brání útočníky (2)(5)brání jeden, dva nebo tři obránci
- hráči v poli mají omezený počet dotyků (1,2)
- ke dvoum nabíhajícím útočníkům se připojuje třetí který si hledá místo v pokutovém území


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.