Páteční odpolední článek připravil pro web magazín českých fotbalových trenérů trenink.com vydavatel časopisu Trenér fotbalu trenér Kamil Turoň, který našim čtenářům tentokrát představuje úspěšného trenéra Tomáše Koloucha, trenéra starších žáků 1. FC Brno ročníku 1992.

Starším žákům 1. FC Brno pod vedením trenérů Koloucha a Vlacha, kteří po podzimní části vedli tabulku nejvyšší žákovské soutěže na Moravě (MSŽL), se povedl i start do jarní části soutěže, když v průběhu dosavadního soutěžního ročníku ještě neprohráli a minulý víkend zvládli utkání s druhým Baníkem Ostrava a doma remizovali 2:2.



Pane Kolouchu, chtěl bych se Vás zeptat, jako úspěšného trenéra brněnského oddílu na vaši kariéru hráče?

S fotbalem jsem začínal v rodném Blansku, kde jsem hrál od mala do žáků. V posledním žákovském roce si mě vyhlídl tehdejší trenér bývalé Zbrojovky, nynějšího 1.FC Brno, kam jsem přešel. Dojížděl jsem denně a hrál tady fotbal až do vojny, kdy došlo bohužel ke zranění a s fotbalem jsem skončil. Ke zranění došlo během zápasu (v zimě se mělo odjet na soustředění a koleno nebylo v pořádku), tak jsem jel do vojenské nemocnice na vyšetření na artroskopii a tam zjistili, že je utržený křížový vaz, poškozená čéška, meniskus, no všechno dohromady.

Když mi dali do pořádku češku i meniskus, doporučili mi skončit s profesionálním fotbalem a spíše se mu věnovat rekreačně. Takže po dohodě s lékaři vlastně má kariéra skončila a já se rozhodl raději preferovat zdraví než se věnovat dál fotbalu.

Tím pádem se naskýtá otázka, co dále po této zkušenosti. Měl jste vůbec chuť dál do fotbalu v jakékoliv formě něco dělat?

To byl pro mě právě obrovský šok, když mi tohle lékaři sdělili, já vlastně v tu chvíli byl úplně totálně na dně. Hodně mě tehdy podržela rodina a nynější manželka. Protože fotbalu jsem věnoval všechno a pro mě vlastně fotbal byl vším, přemýšlel jsem, co dál, jestli tedy to dětství, které jsem tomu obětoval, hodit za hlavu a chodit se jen na fotbal dívat. Došel jsem k názoru, že pokud se chci fotbalu věnovat,tak mi zbývají dvě možnosti, dát se na kariéru trenérskou nebo zkusit kariéru rozhodčího. Nakonec jsem se rozhodl sám pro kariéru trenérskou a šel jsem do toho.

V kolika letech jste jako trenér začínal a zhruba v jakém sledu?

Zranění se mi stalo na vojně v roce 1996, rok jsem se dával do pořádku, protože po operaci se situace trochu zkomplikovala. Dostal jsem zánět žil, tím se celá rehabilitace protáhla, musela se ředit krev, klid, bez zátěže, byl jsem půl roku odkázán na lůžko, a postupně nohu, která byla oslabena, zatěžovat. Samozřejmě myšlenky v tu dobu se mi honily hlavou všelijaké, ale tam nastal asi bod zlomu, kdy jsem se rozhodl pro trenérskou kariéru.Měl na všechno dostatek času, probral jsem si klady a zápory a rozhodl se.

Jak jste postupoval?

Bez jakékoliv licence, jsem začal u nás v Blansku, trénovat přípravku. U ní jsem byl rok a zhruba po roce jsem byl osloven panem Milošem Jarůškem, který v té době trénoval v Rájci muže, jít mu dělat asistenta. Po půl roce pak pan Jarůšek skončil. Nebylo to však z důvodů výsledkových, protože úspěch tam měl. Prostě se rozhodl, že končí,chtěl si od fotbalu odpočinout.

Nyní nastala otázka, kdo bude dál trénovat. Dostal jsem nabídku převzít pozici hlavního trenéra. Musím poděkovat tehdejšímu rájeckému vedení, které v té době, kdy mi bylo nějakých 22 let, mi dalo důvěru.V tu dobu se tam hrál krajský přebor a já patřil k těm nejmladším. Takže bych jim chtěl ještě jednou poděkovat.

Pak došlo k setkání s panem Juračkou (tehdy šéftrenér SCM, trénoval mě v dorostu) a byla mi nabídnuta práce u dorostu 1.FC Brno. Tuto nabídku jsem přijal a začal trénovat starší dorost béčko, při zaměstnání. Tím se vlastně nastartovala moje kariéra v oddílu 1. FC Brno.

Když jsem tehdy začal s trénováním v přípravce, licenci jsem žádnou neměl. Věděl jsem, že pokud se chci věnovat fotbalu naplno a eventuálně pokud by bylo štěstí a mohl ho dělal profesionálně, tak si musím udělat trenérskou licenci. Tehdy, ještě když jsem byl v Blansku, jsem se tedy přihlásil na trenérskou licenci B. Poté musíte mít určité roky praxe, takže postupně během času, jsem se přihlásil na trenérskou licenci A. Před dvěma lety jsem měl možnost si udělat i nejvyšší trenérskou licenci na mládež, trenér mládeže licence ČMFS, která byla zcela nově otevřena. Tuhle licenci se mi podařilo zdárně dokončit právě minulý rok. Chtěl bych touto cestou poděkovat oddílu 1.FC Brno, především vedení, které mi umožnilo studovat a připravovat se na studium. V tuto chvíli tedy mám nejvyšší trenérské vzdělání v republice, co se týká mládeže.

Takže v současné době působíte u starších žáků 1. FC Brno v nejvyšší žákovské soutěži. Můžete čtenářům přiblížit, jak v současné době probíhá zimní příprava na jarní boje a vlastně i celou sezónu?

Tady na Moravě zimní příprava nebo zimní přípravné období je o něco delší než v Čechách, protože máme méně mužstev v žákovské lize. Takže máme na přípravu zhruba 3 měsíce.

Začali jsme druhý týden v lednu, první týden jsme nechali klukům volno. Přípravu jsme měli nejprve zaměřenou, na halu, kdy jsme se snažili připravit na kvalifikaci Mistrovství republiky a chtěli jsme navázat na naše předchozí dva úspěšné ročníky, kdy jsme byli dvakrát haloví mistři republiky.Bohužel letos se nám to moc nepodařilo. Myslím si, že to bylo dáno tím, že přišlo spousta nových kluků do zimní přípravy. Ta se nakonec úplně překopala a byla úplně jiná, protože jsme chtěli vidět kluky i v zápasovém zatížení, takže jsme se připravovali ze začátku venku a hale jsme se začali věnovat až poslední dva týdny před kvalifikací.

Na podzim se nám podařil, dá se říci zatím takový poločasový úspěch, kdy vedeme žákovskou ligu o pět bodů. Proto jsme od halové sezóny ustoupili a zaměřili se spíše na přípravu venku.

Další věcí bylo, že nám odešel náš nejlepší útočník, a my se ho snažíme nahradit.

Můžete nám popsat tréninkový blok zimního přípravného období ?

Zimní přípravné období jsme začali 8.ledna s 32 hráči. Z toho bylo 12 zcela nových a někteří kluci přišli do přípravy po zranění.

Vzhledem k této situaci,kdy skoro polovina mužstva byla bez tréninků,jsme začali přípravu obecnou vytrvalostí.

Tuto vytrvalost jsme dělali dva týdny na hřišti převážně specifickou formou (s míčem). Druhý týden jsme pak sehráli první přátelské utkání. Po té jsme se následující dva týdny věnovali hale,protože jsme chtěli uspět v kvalifikaci na republiku. Tréninky v hale nebyly jen o hře, dělali jsme rychlost, rozvoj frekvence dolních končetin atd. To bylo na začátku v průpravné části, potom, v hlavní části jsme se věnovali už jenom hře 4 na 4 s brankáři, aby se kluci sehráli. Kvalifikace nám nevyšla. Přemýšlel nad tím, proč. Těch důvodů je asi více, tady to rozebírat nechci. Uzavřel bych to tím, že prioritou je pro nás momentálně hra venku.

Po kvalifikaci na mistrovství republiky v hale nám zbývá do začátku prvního mistrovského utkání sedm týdnů, a tak jsme zúžili kádr na 20 hráčů, pro zlepšení kvality tréninků. První dva týdny následující přípravy budou zaměřeny převážně na stránku kondiční (hřiště s míčem).

Následující dva týdny se budeme věnovat převážně stránce kondičně-technicko-taktické. Pátý týden hlavně technicko-taktická příprava a testovací. Předposlední šestý týden se budeme věnovat stránce herní, a poslední týden bude vylaďovací.

Chci ale upozornit čtenáře na to, že i když první dva týdny jsou převážně zaměřeny kondičně, tréninkové jednotky v tomto období nemají pouze formu kondiční. Během těchto sedmi týdnů odehrajeme zhruba 12 přípravných zápasů. V přípravném období trénujeme 5 krát týdně,z toho dva tréninky jsou dvoufázové,o víkendu 1 zápas. Během sezóny trénujeme 4 krát týdně,z toho dvakrát dvoufázově.

Jaké jsou Vaše cíle v FC Brno, chcete se dále věnovat mládeži nebo byste třeba chtěl nakouknout do profesionálního fotbalu?

Cíle? Samozřejmě cíle si snažím klást ty nejvyšší, ale zatím se na to dívám jen z momentálního pohledu i když se přiznám, že kdyby přišla nějaká nabídka, nevyhnul by se člověk tomu, o ní uvažovat. Ale nepřemýšlel jsem nad tím, teď se zaměřuji na to, že jsem u mládeže, tak jí chci dát všechno, pro dobrý pocit z práce, vlastně se snažit i o nějaký ten úspěch, protože vás to uspokojí a povzbudí. Myslím si, že to snad potom ohodnotí okolí. Takže nejbližší cíl je, úspěšně dotáhnout jarní část a vyhrát žákovskou ligu. A především vychovat prvoligové hráče pro 1.FC Brno a reprezentaci. To je vlastně první cíl a ty další, tím se zatím nějak nezabývám.

Odkud čerpáte informace?

Informace čerpám různě, odebírám časopis Fotbal a trénink, kde je spousta zajímavých článků a snažím se sledovat i odborné publikace, internet, knihy, video. Na internetu je spousta adres, především jsou to, pro nás bohužel, zahraniční stránky.

Přesto bych chtěl vyzvednout alespoň jednu naši českou, www.trenink.com, kde je spousta tréninkových podnětů, sám jich mám spoustu vyjetých, jak ze zahraničí, tak i od našich trenérů z nižších úrovní , je tam toho hodně.

Neříkám, však,že je používám všechny přesně tak, jak tam jsou napsané, ale je tam spousta dobrých rad, názorů a nápadů, kdy třeba některé cvičení, si přenáším sám do tréninkové jednotky.

Dále se snažím čerpat od známých, od kterých získávám odborné materiály, informace atd. Mluvit s nimi, mluvit s trenéry (Večeřa,Jarůšek...) Momentálně u nás teď s panem Soukupem, který o trénování fotbalu hodně ví. Vážím si toho,že trenéři poskytnou svoje zkušenosti, rady, informace. Takže kdybych to měl shrnout,informace o fotbale se snažím získat,kde se dá. Přesto všechno bych chtěl poděkovat Vaškovi Kubíčkovi, který mi v tomto ohledu pomáhá nevídaně. Krom toho všeho,co bylo řečeno, shání i zahraniční videokazety, DVD,literaturu, kterou nechává přeložit. Je toho prostě spousta a nerad bych na něco teď zapomněl. A za to mu ještě jednou moc děkuji.



{comment}