Zimní a poslední letošní číslo (4/2011) časopisu Unie českých fotbalových trenérů FAČR Fotbal a trénink přináší ve svém úvodním článku rozhovor "Pokud chceme uspět, musíme hrát ještě lépe" s reprezentačním trenérem Michalem Bílkem, který splnil vytyčený úkol - postoupit s fotbalovou reprezentací na závěrečný turnaj mistrovství Evropy 2012 v Polsku a na Ukrajině.
Vedoucí trenérsko metodického úseku FAČR Antonín Plachý informuje o 9. UEFA Workshopu pro vzdělávání trenérů, který proběhl v druhé polovině září (21.-23.9.2011) v Praze.
Kolektiv autorů okolo M. Kinčiho a T. Kampmillera vypracoval studii s názvem "Laktátová odozva organizmu na cvičenia špecifického charakteru vo futbale", která se - jak již je z názvu patrné - laktátová odezva organismu hráčů v cvičeních specifického a nespecifického charakteru z hlediska modelování složitosti zatížení
Předseda redakční rady Mario Buzek a František Zahálka ve svém pěti stránkovém příspěvku "Základy ofenzivního pojetí hry" konstatují, že při analýze současného profesionálního fotbalu je zřejmé, že výrazně vzrostly požadavky na individuální a týmový výkon.Přispivatel portálu fotbalových trenérů www.trenink.com Jiří Žilák ve svém článku "Výchova elitní mládeže v Portugalsku" popisuje svou čtyřdenní staž v portugalském Lisabonu. Během této stáže autor navštívil akademii klubu Sporting Lisabon, Benfica Lisabon a FC Porto.
Jaroslav Peřina v příspěvku "Postřehy z CF Villareal" nahlíží pod pokličku tohoto špičkového španělského klubu.
Dvojice přispivatelů Marek Juska a Jiří Tobolík se v článku "Vzdělávání trenérů brankářů" rozepisují o pilotním projektu UEFA Study Group, který byl zaměřený na vzdělávání trenérů brankářů.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.