Trenér Jiří Formánek na stránkách trenérského portálu trenink.com na začátku srpna publikoval článek s názvem Ubraň dva útočníky (2:1) a zakonči, který se zaměřoval na řešení situací dva na jednoho (2:1), tak jako články Řešení situace 2:1 na 1 branku se zakončením nebo Vykrývání prostoru ve čtverci 2:1.
Volné pokračování se jmenuje obdobně Ubraň tři útočníky (3:2) a zakonči, cílem je nácvik řešení útočné herní situace tři na dva, respektive tří útočníků na dva obránce, kdy jeden z ofenzivních hráčů je v pozici hrotového útočníka. Proti cvičením které na stránkách portálu trenink.com vycházely dříve je důraz kladen na schopnost hráčů ubránit přečíslení i když se nenacházejí v základním, ideálním postavení.
Vždy jsem zařazuji do hlavní části tréninkové jednotky, cvičení zvládnou všechny mládežnické týmy, pouze je třeba upravit velikost herního prostoru. Doporučeno je cvičení využívat od žákovských kategorií. Dbát je třeba na poměr intervalu zatížení a odpočinku.
Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je naučit bránící hráče řešit situace 2:3 v pozici kdy jeden z obránců brání hrotového útočníka a druhý obránce se snaží dva útočící hráče vytlačit do nevýhodné pozice pro zakončení. Bránící hráči jsou motivováni také ke konstruktivnímu odebrání míče a k okamžitému zakončení na soupeřovu branku. Útočící hráči se snaží o rychlé zakončení a využití početní převahy, tak jako v Braň jednoho nebo dva útočníky.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je přibližně polovina (1/2) hrací plochy
- cvičení se odehrává v prostoru prodlouženého pokutového území
- jedna branka je umístěna na brankové čáře
- druhá branka je umístěna asi 35 metrů od brankové čáry
- cvičení je určeno minimálně pro 14 hráčů:
(a) 1 brankáře
(b) 4 obránce
(c) 9 útočníků
- základné rozestavení před akcí je netradiční
- hráči stojí mimo prostor uzavřený brankovými čárami
- útočníci jsou rozestavení vlevo a vpravo na půlící čáře
- obránce čelem k nim, zády k brance, cca 10-15 před nimi
- dvojice hrotový útočník a poslední obránce na nebo před hranicí pokutového území
- jeden ze dvojice útočících hráčů má míč
- nahrává ho:
(a) na hrotového útočníka, který je obsazen obráncem
(b) svému spoluhráči ze dvojice, který bude napadán soupeřovým obráncem
(c) obránci stojícímu na vrcholu pomyslného trojúhelníku
- okamžitě po odehrání sprintem nabíhá do prostoru mezi branky
- obránce prvním dotykem míč sráží na druhého útočníka
- a snaží se zachytit náběh útočícího hráče
- druhý útočící hráč krátce vyvádí míč směrem k brance
- a nahrává míč na hrotového útočníka, který je bráněn obráncem
- útočíci hráči se snaží rychle vyřešit situaci tři na dva (3:2)
- a celou akci zakončit střelbou (brankou)
- bránícící hráči se snaží:
(a) o vytěsnění hráče s míčem z dobré střelecké pozice
(b) znemožnění finální přihrávky na útočícího hráče
(c) a konstruktivní odebrání míče
(d) v případě konstruktivního odebrání míče o protiútok a zakončení
- je třeba dodržovat poměr intervalu zatížení a intervalu odpočinku
Varianty:
- hráč s míčem zahajuje cvičení autovým vhazováním
- obránci je míč nahozen tak, aby míč mohl odehrát hlavou
- cvičení probíhá formou soutěže o počet vstřelených a inkasovaných branek
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 10x mety (kuželky, kloboučky)
- 12x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)
{comment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.