Nácvik dlouhé přihrávky přichází chronologicky až po nácviku přízemních přihrávek. Na stránkách určených fotbalovým trenérům www.trenink.com vyšlo cvičení s názvem Přihrávka vzduchem a sklepnutí.
Autorem dnešního cvičení je plzeňský trenér Jakub Havránek. První cvičení seriálu pojmenoval Dlouhé přihrávky ve čtveřici. Cílem cvičení je nácvik dlouhé přihrávky, zpracování této dlouhé přihrávky a příprava na další přihrávku vzduchem. Dbáme především na přesnost a technické provedení přihrávek.
Cvičení zařazujeme nejčastěji do průpravné části tréninkové jednotky, určeno je pro věkovou kategorii starších žáků (U14, U15) a starší hráče.
Cílem dnešního cvičení je trénink dlouhé přihrávky a zpracování míče letícího vzduchem. Důraz klademe na přesnost, plynulost, komunikaci a později na rychlost spolupráce.
Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je úsek velký 40x10 m
- hráči pracují ve čtveřicích
- postavení hráčů je stejné jako na obrázku
- zahajuje hráč A přihrávkou na hráče B
- hráč B mu prvním dotykem vrací míč
- hráč A na dva dotyky posílá dlouhý pas na spoluhráče C
- ten si míč zpracuje a narazí si o hráče D
- cvičení takto cyklicky probíhá dále
- po polovině času protočíme hráče A/B, C/D
Varianty:
- celé cvičení probíhá na jeden dotyk
- hráči A/B, C/D se mění plynule po dlouhé přihrávce
- striktně určíme hráčům druh dlouhé přihrávky (př. vnitřním nártem bez rotace)
Pomůcky:
- 1x míč, minimálně jeden míč do čtveřice
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.