Po předchozích dvou variantách [1] [2] tohoto cvičení, které byly publikovány v minulých týdnech, vychází dnes třetí varianta tohoto cvičení s tématem řešení soubojové situace 1:1 a individuální střelby od trenéra Jiřího Formánka.
Třetí varianta cvičení má název stejný jako dvě předchozí Individuální střelba po 2 zpětných narážečkách, popisované jednoduché střelecké cvičení v prostoru pokutového území se zaměřuje především na nácvik pohybu útočícího hráče proti míči, převzetí míče po předcházející jednoduché kombinaci, navedení míče, vyřešení soubojové situace jeden na jednoho ve vymezeném prostoru a samotné střelby.
Cvičení je určeno, po úpravě velikosti hrací plochy a velikosti branek, všem věkovým kategoriím, obvykle se zařazuje do průpravné nebo hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem dnešního průpravného střeleckého cvičení je především nácvik pohyb útočícího hráče proti míči, převzetí míče po předcházející jednoduché kombinaci, navedení míče a připravení si situace na vyřešení finálního souboje jeden na jednoho (1:1) a po úspěšném zvládnutí této situace přechod do finální části zakončení - střelbě z prostoru nebo mimo prostor pokutového území.
Popis průpravného cvičení
- herním prostorem je necelá polovina hrací plochy
- v prostoru před pokutovým územím je vyznačen obdélník 8x10 metrů
- cvičení je určeno minimálně pro 11 hráčů:
(a) 1-2 brankáře
(b) minimálně 9 hráčů do pole
- hráči jsou rozestavení podle obrázku:
(a) brankář (G) chytá v brance
(b) skupiny hráčů A a D mezi vápny na brankové čáře
(c) hráči B a E 10 metrů od brankové čáry v prostoru mezi autem a vápnem
(d) hráč C 35-40 metrů od branky v podélné ose hřiště
(e) bránící hráč X ve vymezeném prostoru
- akci zahajuje hráč D
- hráč D dává křížnou přihrávku na hráče B
- hráč B sklepává na hráče A
- hráč B okamžitě startuje směrem na hráče C
- hráč A dává přihrávku směrem od branky na hráče B
- hráč A se staví pozici hráče B
- hráč B krátce vede míč
- a poté dává přihrávku na hráče C
- zařazuje se na pozici hráče C
- hráč C míč přijme a vede ho směrem k brance
- hráč C se musí prosadit ve vymezeném prostoru proti obránci X
- po vyřešení situace 1:1 (C:X)
- si připraví pozici pro střelbu z prostoru pokutového území
- hráč C se zařazuje do zástupu na pozici A
- další akce začíná od hráč A křížnou přihrávkou
Varianty:
- hráč C se po střelbě zařazuje do zástupu hráče D (křížně)
- hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
- hráči akci zakončují "slabší" nohou
- přihrávka od hráče D jde na hráče B vzduchem
- zakončující hráč může vystřelit i z prostoru bránícího hráče
- zakončující hráč může překvapit brankáře před vymezeným prostorem
Pomůcky:
- 1x velká branka (přenosná)
- 10x mety (kuželky, kloboučky)
- rozlišovací trika v případě soutěže týmů
Zařazujete do tréninkového procesu individuální střelbu často? Diskusní fórum
{moscomment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.