Trenér Jiří Formánek a autor dnešního článku na stránkách trenérského portálu trenink.com již publikoval pět [1] [2] [3] [4] [5] dílů svého sériálu, které jsou zaměřené na startovní rychlost, spojenou s rychlostí reakce a správným rozhodováním. Cvičení klade také důraz na práci a manipulaci s míčem, schopnost orientovat se v prostoru a reagovat na soupeře i další podněty.
V šesté části seriálu Rychlost startu a reakce ve čtverci je cílem rozvoj startovní rychlosti, důraz je třeba klást na variabilní řešení situace, který se přibližuje herním podmínkám a nabourává běžný stereotyp při tréninku startovní rychlosti. V celém cvičení hraje velmi důležitou roli samostatné rozhodování hráče s míčem, tak jako tomu je v utkání.
Cvičení je určeno pro všechny věkové kategorie, od přípravek počínaje a dospělými týmy konče. Je jednou z možných variant tréninku rychlosti jako cvičení Startovní rychlost - 4 barvy kuželů nebo Hlídání met - rychlost reakce a koordinace.
Cíl kondičně-rychlostního cvičení:
Cílem kondičně-rychlostního cvičení je vedle tréninku startovní rychlosti především snaha soutěživou formou soubojů jednoho hráče proti druhému zlepšit schopnost rychlé reakce, správného rozhodování v časově náročných situacích, zlepšení koordinace běhu, klamavých pohybů, ovládání a techniku míče.
Popis kondičního cvičení
- herním prostorem je čtverec o straně 18 metrů
- ve čtverci jsou vyznačeny:
(a) čtyři rohy
(b) v ose jedné ze stran dva umělohmotní panáci
(c) rozestup panáků 1-2 metry
- cvičení je určeno minimálně pro 12 hráčů
- v cvičení je třeba striktně dodržovat poměr IZ a IO
- hráči jsou rozděleni do dvou týmů
- (K,L,M):(A,B,C) (červení:žlutí)
- aktivně vždy pracuje dvojice hráčů, po jednom z každého týmu
- hráči jsou rozestavení podle diagramu:
(a) žlutý útočící hráč (A) na startovní čáře s míčem
(b) červený bránící hráč (K) na druhé koncové čáře
(c) hráči stojí tak, aby na sebe mezi oanáky viděli
- akci zahajuje vždy útočící hráč s míčem
- hráč (A) rychle vede míč (1) do prostoru mezi panáky
- z tohoto prostoru dává přihrávku (2) na hráče (K)
- okamžitě po odehrání míče provádí hráč (A) obratnostní cvik
- úkolem hráče s míčem (K) je:
(a) vybrat si jeden z rohů čtverce (hráč ho může měnit)
(b) s míčem pod kontrolou dovést míč do jednoho z rohů
(c) míč zde zašlápnout
(d) a samozřejmě se nenechat chytit od bránícího hráče
- úkolem "bránícího" hráče (A) je:
(a) okamžitě reagovat na pohyb útočícího hráče
(b) následovat hráče s míčem
(c) dotknout se hráče s míčem před dosažením kuželu
- všechny akce musí probíhat s míčem u nohy útočícího hráče
- oba dva hráči nemají omezen pohyb
- po jedné akci se role hráčů ve dvojici mění
- počítá se celkové skóre soubojů
- je třeba dodržovat poměr intervalu zatížení a odpočinku (IZ:IO > 1:8)!
Varianty:
- trenér určí kužel, kde (ne)má hráč míč zašlápnout
- hráči s míčem ho zašlapují pouze u jednoho ze "zadních" kuželů
- hráči provádí cvičení "slabší nohou"
- je možné upravit velikost prostoru cvičení:
(a) čtverec o straně 15 metrů
(b) čtverec o straně 20 metrů
Pomůcky:
- 10x mety (kuželky, kloboučky)
- 2x plastové panáky - 10-18x rozlišovací trika (2 barvy)
- 2-6x míč
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.