Rychlostní trénink
- Podrobnosti
- Jiří Pekař
- Kondiční trénink
- Rychlostní trénink
- Zobrazení: 18827
Průpravné cvičení Rychlostní trénink - soutěže družstev je vhodné pro všechny
věkové kategorie. Trenér sám musí vypozorovat, kdy jeho svěřenci ještě konají
cvičení s maximálním nasazením, kdy nastupuje únava a podle toho délku cvičení
přizpůsobit. Autorem článku popisující toto cvičení je Jiří Pekař, cvičení je možno rozdělit do několika na sebe navazujících sekvencí, které jsou proloženy dalšími úseky tréninku (herními, vytrvalostními či koordinačně-pohybovými). V každém případě je nutné, aby hráči byli motivováni pozitivně a cviky vykonávali se soutěživostí sobě vlastní.
U mladších kategorií může mít cvičení i psychologický podtext, kdy se hráči snaží ve své skupině "zabrat" i za hráče, kterému cvik nevyšel zcela dokonale a družstvo tak v porovnání s dalšími ztratilo.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Kondiční trénink
- Rychlostní trénink
- Zobrazení: 17376
Autoro tohoto článku, trenér Ryan Lee, popisuje třítýdenní tréninkový plán rychlosti, který je možno zapracovat do tréninkového procesu v letním nebo zimním přípravném období v posledním měsíci před startem soutěže, s tím že tento tréninkový plán na rychlost by měl být ukončen týden před startem soutěže.
- Podrobnosti
- Jiří Formánek
- Kondiční trénink
- Rychlostní trénink
- Zobrazení: 19406
Protože kondiční fotbalový trénink by měl vedle tréninku běžecké vytrvalosti obsahovat i trénink startovní a sprinterské rychlosti, tedy schopnost dosáhnout maximální rychlosti na krátký časový úsek a tuto činnost následně v utkání opakovat, tak portál trenink.com přináší tréninkový program na rychlost.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.