"Dnešní vrcholový sport spojujeme s vysokým objemem zatížení a také řadou stresujících faktorů, které ovlivňují výkon sportovce. Jinak tomu není ani v kopané, jednomu z nejpopulárnějších sportů na světě." říká autor prvního dílu seriálu Bc. Ondřej Crla, který ho pojmenoval Regenerace ve fotbale.
Celý seriál vychází z její bakalářské práce. Osmý díl seriálu navazuje na díl s názvem Kompenzační cvičení.
Ondřej Crla, autor celého seriálu k problematice dodává: "V současné době u fotbalistů stále častěji objevujeme problémy způsobené nedostatečnou regenerací. Mezi jednotlivými výkony se hráči nedokážou plně zotavit a dochází k nástupu únavy, která se většinou kumuluje a může docházet až k poklesu výkonnosti. Důležitou roli pak hrají regenerační prostředky, které mají urychlovat proces regenerace a rychleji odstraňovat únavu."
Cílem seriálu je poskytnout čtenářům portálu fotbalových trenérů www.trenink.com základní informace týkající se fyziologie a regenerace.
Charakteristika vybraného sportovce: Petr Reinberk
Tým: 1. FC Slovácko
Věk: 21 let
Pohlaví: muž
Výkonnost: 1. liga
Největší úspěchy: stříbrná medaile z Mistrovství Evropy do 17 let, bronzová medaile z Mistrovství Evropy do 19 let, sportovec města Uherské Hradiště za rok 2009
Roční tréninkový cyklus
Na základě získaných informací jsem vytvořil tabulku, kde můžeme pozorovat, jak obtížný z hlediska zatížení je roční tréninkový cyklus prvoligového týmu 1. FC Slovácko v období 2010/2011.
V níže uvedených grafech můžeme pozorovat jak se od sebe liší jednotlivá období sezony z hlediska délky zatížení a počtu tréninkových jednotek.
obr. 4 : Počet hodin zatížení v jednotlivých obdobích ročního tréninkového cyklu
obr. 5 : Počet tréninkových jednotek (TJ) v jednotlivých obdobích ročního tréninkového cyklu
Celkový počet týdnů v sezoně: 49 Celkový počet tréninků v sezoně: 450 Celkový počet hodin zatížení v sezoně: 660
Ukázka týdenního tréninkového plánu v závodním období
Vzhledem k tomu, že zatížení fotbalistů je největší právě v závodním období, zařadil jsem zde ukázku týdenního tréninkového plánu tohoto období.
Využití regeneračních prostředků
Na základě informací z tabulky můžeme vidět, jak často a jaký typ regeneračních prostředků fotbalista využívá v týdenním tréninkovém plánu závodního období.
tab. 7: Využité regenerační prostředky v týdenním tréninkovém plánu
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.