"Dnešní vrcholový sport spojujeme s vysokým objemem zatížení a také řadou stresujících faktorů, které ovlivňují výkon sportovce. Jinak tomu není ani v kopané, jednomu z nejpopulárnějších sportů na světě," říká autor prvního dílu seriálu Bc. Ondřej Crla, který ho pojmenoval Regenerace ve fotbale. Celý seriál vychází z její bakalářské práce. Sedmý díl seriálu navazuje na díl s názvem Regenerační prostředky.
Ondřej Crla, autor celého seriálu k problematice dodává: "V současné době u fotbalistů stále častěji objevujeme problémy způsobené nedostatečnou regenerací. Mezi jednotlivými výkony se hráči nedokážou plně zotavit a dochází k nástupu únavy, která se většinou kumuluje a může docházet až k poklesu výkonnosti. Důležitou roli pak hrají regenerační prostředky, které mají urychlovat proces regenerace a rychleji odstraňovat únavu."
Cílem seriálu je poskytnout čtenářům portálu fotbalových trenérů www.trenink.com základní informace týkající se fyziologie a regenerace.
Kompenzační cvičení
Kompenzační cvičení jsou cíleně zaměřená tělesná cvičení, která pozitivně ovlivňují zejména podpůrně pohybový systém. Jejich působení lze zacílit nejen na pasivní (podpůrnou) složku hybného systému (klouby, vazy a šlachy), ale zvláště pak na svalovou tkáň - složku aktivní (výkonnou). Využitím kompenzačních cvičení přispíváme k harmonickému tělesnému rozvoji organizmu, a tím napomáháme ovlivňovat i funkční stav vnitřních orgánů jedince. U hráčů fotbalu řadíme tato cvičení k základním prostředkům, které napomáhají harmonizovat funkční stav organizmu a odstraňovat únavové projevy především hybného systému.
Hlavním úkolem kompenzačních cvičení je korigovat případnou svalovou nerovnováhu nebo předcházet jejímu vzniku, dále zabraňovat nefyziologickým změnám v hybných stereotypech a v kombinačním zapojování jednotlivých svalových skupin. Díky pečlivému zařazování individuálně vybraných kompenzačních cvičení v náročném sportovním tréninku můžeme oddálit až zabránit vzniku posturálních vad a funkčních poruch s následnou bolestivostí (u fotbalistů hlavně v oblasti bederní páteře). (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
Podle fyziologického účinku a účelového zaměření rozlišujeme kompenzační cvičení: (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
• uvolňovací• protahovací
• posilovací
Pro udržování harmonického rozvoje hybné soustavy a správného držení těla posilujeme především svalové skupiny s fázickou převahou a protahujeme svalové skupiny s tonickou dominancí. Abychom zajistili efektivní výsledek, je nutné dodržovat posloupnost jednotlivých cvičení, kdy zařazujeme na prvním místě protahovací cvičení po důsledném uvolnění a na místě druhém posilujeme svalové skupiny s opačnou funkcí (antagonistů). (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
Didaktické zásady a doporučení: (Bursová, Vojtík, Zalabák, 2003)
• správně volíme cviky s ohledem na svaly tonické či fázické• snažíme se učit účelnému svalovému napětí a uvolnění zejména velkých svalových skupin
• dbáme na přesné a správné provádění jednotlivých cviků
• cvičíme pomalu, soustředěně a vědomě, což umožňuje přesné provedení
• jednotlivé cviky doprovázíme správným hlubokým dýcháním
• začínáme cvičit od nízkých poloh k vyšším, od jednodušších ke složitějším -vždy s ohledem na kalendářní věk a výkonnostní úroveň dětí
• volíme vhodný počet opakování podle obtížnosti cviku, momentální únavy a soustředění dětí
• cvičíme pestře a používáme nejrůznější cvičební pomůcky - např. posilovací gumy, velké míče, overbally, tyče, plastové láhve a mnohé další
Doplňkový sport
Správně zvolená sportovní činnost, kde zapojujeme především ty svalové skupiny, které při sportu nejsou zatíženy, může být specifickou formou kompenzace. Vhodná doplňková činnost nemůže ovšem plně nahradit kompenzační cviky a její výběr není vůbec snadný. Doplňková sportovní činnost je zároveň součástí psychologické regenerace, při níž dochází k uvolnění velkého duševního napětí vzniklého z monotónnosti tréninkového úsilí.
Toto se vztahuje především na individuální sportovní odvětví, pro která jsou vhodnou kompenzací nejrůznější hry pravidelně zařazované do regenerace. Nejlepším řešením pro výběr doplňkového sportu je plavání, jež zatěžuje pohybový systém většinou symetricky a klade i odpovídající nároky na kardiovaskulární systém. (Jirka, 1990)
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.