V minulých týdnech na stránkách trenérského web magazínu trenink.com vyšla pětice článků
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
obsahující cvičení trenéra a editora tohoto portálu Jiřího Formánka. Ve všech dílech seriálu bylo cílem
úspěšné řešení finální části útočné akce v prostoru před a uvnitř pokutového území. Dnešní šestý díl Mikrosituace před brankou II - 2:2, cílem je vybrat správné řešení a následně zvládnout mikrosituaci 2:2. Snahou trenéra zařazujícího dnešní cvičení do tréninkové jednotky by mělo být naučit hráče řešit tyto vyrovnané situace, tak aby získali potřebné sebevědomí, ale aby podobné situace neřešili ukvapeně a akci zakončili efektivně.
Cvičení je možné zařazovat do tréninkového procesu od věkové kategorie mladších žáků a hráčům věkově starším. Vhodné a časté je zařazení do hlavní částí tréninkové jednotky, s upozorněním na kondiční náročnost tohoto cvičení.
Cíl herního cvičení:Cílem herního cvičení je naučit útočící hráče reagovat na pozičně vyrovnanou situaci dva na dva (2:2) v bezprostřední blízkosti branky soupeře, vyřešit úspěšně tuto situaci a připravit si pozici pro zakončení akce. Bránící hráči se snaží situaci odvrátit, případně konstruktivně míč odebrat a okamžitě se pokusit o protiútok a vlastní akci zakončit.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem cvičení je prodloužené pokutové území
- na brankových čarách jsou postaveny velké branky
- cvičení je určeno pro:
(a) 2 brankáře
(b) 8 a více hráčů do pole
- brankáři chytají v brankách
- hráči do pole jsou rozdělení do dvou družstev (minimálně 4:4)
- jedné akce se vždy účastní 4 hráči + brankáři
- v poměru 2:2 (A,B):(M,N) a 2x (G)
- hráči začínají akci v následujících pozicích:
(a) brankáři (G) chytají v brankách
(b) útočníci (M,N) na vlastní brankové čáře
(b) obránci (A,B) také na své brankové čáře
- vlastní akci předchází jednoduchá kombinace
- akci zahajuje vždy jeden z obránců (A)
- hráč (A) krátce vede míč (1) vpřed
- útočící hráč (M) také vyráží vpřed
- obránce (A) dává kolmou přihrávku (2) na (M)
- hráč (M) prvním dotykem hraje (3) na obránce (B)
- okamžitě po odehrání si hledá volný prostor
- hráč (B) jdoucí si pro míč dává (4) prvním dotykem na hráče (N)
- obránci (A,B) zahustí střed herního prostoru před brankou
- útočníci (M,N) se pokouší prosadit v situaci 2:2
- a celou akci zakončit střelbou
- akce končí:
(a) přerušením hry (faul, aut, ...)
(b) vstřelením branky
(c) chycením míče od bránícího brankáře
(d) získáním míče pod kontrolu od bránícího hráče
(e) překročením časového limitu (10,15,20,25 vteřin)
- po skončení akce se přesouvají hráči na opačnou stranu než začínali předchozí akci
- další akci zahajuje další dvojice obránců
Varianty:
- akci zahajuje brankář na hráče (M):
(a) výhozem rukou
(b) výkopem halfvolejem
(c) výkopem z ruky
- při důrazu na kondiční aspekt se cvičení na hraje v celé šířce hřiště
- po chycení míče od bránícího brankáře akce nekončí, obránci se snaží o rychlý protiútok
{hidefrom=Public} {slide=Varianty cvičení od a pro registrované čtenáře:}
- akci zahajuje výkopem ze země hráč (A), bez vedení míče
- akci zahajuje hráč (A) autovým vhazováním
- útočící hráči mohou akci zakončit pouze na (1,2) doteky
- branka dosažena střelbou zpoza vápna platí za 5 bodů
{/slide} {/hidefrom}
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 10x míč
- 6x mety (kuželky, kloboučky)
- 8x rozlišovací trika (2 barvy 4:4)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.