"Základy taktického myšlení je potřeba vštěpovat hráčům již od nejútlejšího věku. Hráčům nejprve předložíme možná řešení, kdy bránící i útočící hráči mají předem určený způsob řešení dané situace, tak aby si zafixovali taktické chování v určité situaci. Po osvojení si dané situace přistoupíme k volnému provádění daného úkolu, tak aby mohli hráči sami volit způsob provedení," říká autor portálu trenink.com trenér Josef Vrážel.Druhá část seriálu s názvem Souboj 2:1 jeden útočník čelem, druh bokem či zády k brance soupeře navazuje na první díl. Autor se zaměřil na takticky vyspělé chování hráče a jeho možnosti rozhodnutí v útočné situaci 2:1. Po osvojení si dané situace přistoupíme k volnému provádění daného úkolu, tak aby mohli hráči sami volit způsob provedení.
Pro větší motivaci hráčů je vhodné taková cvičení provádět jako trénink střelby. Cvičení je určeno pro všechny mládežnické týmy, především pak pro přípravky a mladší žáky jako součást hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl herního cvičení:
Cílem průpravného cvičení je naučit hráče taktického chování v útočné činnosti 2:1, kdy jeden útočník je čelem, druhý útočník je bokem nebo zády k brance soupeře a je obsazen obráncem. Cvičení je určeno pro hráče starších přípravek a mladších žáků a zařazujeme jej do hlavní části tréninkové jednotky.
Popis herního cvičení:
- cvičení je určeno pro trojice hráčů
- jeden z trojice hráčů plní funkci obránce zády k vlastní brance
- dva hráči plní funkci útočníků
- obránce se postaví asi 15 metrů od vlastní branky s brankářem
- první útočník s míčem se postaví asi 20 metrů před branku
- druhý útočník bez míče se postaví na úroveň obránce
- cvičení zahajuje hráč s míčem, který jej vede na soupeřovu branku
- zároveň s ním se rozbíhá druhý hráč nejprve jakoby proti svému spoluhráči
- a poté do strany vlevo nebo vpravo po oblouku
- tento manévr hráče bez míč má za úkol vyhnout se "ofsajdové pasti"
- a uvolnit prostor pro spoluhráče
Varianta 1:
- obránce má předem určenou povinnost obsazovat hráče s míčem
- v počátečních fázích nácviku korigujeme i aktivitu bránícího hráče
- hráč vedoucí míč pozoruje způsob chování obránce
- v okamžiku kdy jej obránce napadá přihrává svému spoluhráči
- čímž jej uvolňuje ke střelbě a sám dobíhá pro případnou dorážku
- hráč po přihrávce sám zakončuje, nebo může hrát narážečku na svého spoluhráče

Varianta 2:
- obránce má předem určenou povinnost obsazovat hráče bez míče
- v počátečních fázích nácviku korigujeme aktivitu bránícího hráče
- hráč vedoucí míč pozoruje způsob chování obránce
- jakmile vidí, že obránce obsazuje hráče bez míče pokračuje sám v průniku a zakončuje akci střelbou
Varianta 3:
- v poslední fáze nácviku obránce i útočník s míčem voli způsob provedení dle vlastního rozhodnutí
- jedinou podmínkou je povinnost hráče zaběhnout do tandemu
Varianty:
- za brankou je připraven trenér s míči a přihrává nabíhajícímu hráči bez míče na "dorážku"
Pomůcky:
- 3x vymezovací kloboučky (mety, kužely)
- dostatečný počet míčů
- 1x přenosná brána
- rozlišovací trika (obránci x útočníci)
{comment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.