Vykrývání prostoru je důležitou činností, kterou by si vedle obránců měli osvojit také útočníci, kteří se v některých situacích musí zapojit i do bránění. Na stránkách portálu www.trenink.com jsme se tomu věnovali v článcích Ubraň tři útočníky (3:2) a zakonči nebo také Připrav situaci jedním dotykem a vyřeš 3:2.
Autorem dnešního cvičení je trenér Olin Martinec, který pro něj vymysle název Střelba a vykrývání prostoru. Hlavním cílem cvičení je naučit hráče regovat na vývoj hry a být schopen v jeden okamžik útočit a hned vzápětí přechodit svoji pozornost na defenzivní činnost.
Cvičení zvládnou hráči od žákovské kategorie (mladší, starší) počínaje až po dospělé. Obvykle je zařazeno do závěrečné části tréninkové jednotky.
Cíl herního cvičení:
V cvičení rozvíjíme hráčské schopnosti rychle "přepínat" pozornost z útoku do obrany, využíváme kombinační spolupráce mezi spoluhráči, uvolňování se pomocí klamných pohybů, spolu s rychlým zakončením akce střelbou.
Popis herního cvičení:
- herním prostorem je obdélník
- o rozměrech 20x30m
- který je rozdělen metami na dva stejné obdélníky
- v každém jsou 2-4 hráči, kteří mají za úkol dát branku
- nesmějí překročit hranici svého území a:
(a) klamnými pohyby
(b) překvapivými narážečkami
- se snaží dostat do výhodné střelecké pozice
- bránicí hráči se snaží pasivně blokovat střelbu
- po střele se vymění úlohy
- útočící hráči nejsou pod tlakem obránců nebo napadajících hráčů
- preferujeme klamné pohyby, souhru celé řady a i přesnost střel
Varianty:
- určíme jednoho hráče, který bude vždy v útočícím mužstvu, tak aby docházelo k přečíslení 4:3
- střelba pouze po zemi
- střelba slabší nohou
- počet dotyků
- určený čas do střelby
Pomůcky:
- 2x velká branka (i přenosná)
- 8x mety (kuželky, kloboučky)
- 10x míč
- rozlišovací trika
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.