Sdílejte:
Přestože jsme o tomto víkendu přinesli další původní cvičení od autora web
magazínu fotbalových trenérů trenink.com Martina Babači, které bylo
přístupné pouze pro registrované
čtenáře, tak toto pondělí nechceme ošidit ty ostatní a přinášíme původní herní cvičení pro všechny čtenáře
od Jiřího Formánka.Dnešní herní cvičení má název 6:6 a dlouhá přihrávka na brankáře a je určeno pro věkové kategorii mladším dorostem počínaje. Jak již z samotný název napovídá, tak cvičení se zaměřuje na schopnost mužstva držet míč pomocí kombinací pod svou kontrolou a pak přenést hru překvapivou dlouhou přihrávkou. Herní cvičení se běžně zařazuje do hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl herního cvičení: Cílem tohoto herního cvičení je, jak již bylo zmíněno v perexu tohoto článku, aby si mužstvo držící míč pod svou kontrolou pomocí kombinace (krátkých přízemních přihrávek) připravit takovou pozici mužstva, tedy jeho postavení, ale mohla přijít překvapivá dlouhá přihrávka vzduchem, která změní těžiště hry ze kterého útočící mužstvo bude mít prospěch.
Popis herního cvičení:
- hrací plocha má variabilní velikost podle počtu hráčů
- rozměry hrací plochy jsou od odbdelníku 40x30 metrů až po polovinu normální hrací plochy
- hrací plocha je rozdělena podle diagramu
- hlavní hrací plocha je 3/5 celkové hrací plochy
- do prostřední 1/5 hrací plochy je vstup všem hráčům zakázán
- poslední 1/5 hrací plochy je určena pro pohyb brankáře
- jednotlivé hrací plochy jsou vyznačeny pomocí kuželů (praporků)
- mužstvo je rozděleno na dva barevně rozlišené týmy po (4,5,6,7,8) hráčích a brankáře
- hráči v poměru 4:4 (obrázek) nebo 5:5, 6:6, 7:7 hrají hru v 3/5 hrací plochy
- tým držící míč se snaží po určeném počtu nepřerušených přihrávek o dlouhou přhrávku na brankáře
- počet přihrávek je stanoven podle záměrů trenéra na (3,5,6,8,10,12)
- brankář se pohybuje po celé první 1/5 hrací plochy
- po povedené akci vyhazuje brankář míč na tým který provedl úspěšnou akci
- po nepovedené akci zahajuje další druhý tým
- za každou povedenou akci si tým připisuje bod
- herní cvičení se hraje na čas (2,3,4) minuty nebo na stanovený počet branek
Varianty:
- brankář se pohybuje pouze ve střední části své hrací plochy
- každé mužstvo může mít svého brankáře
- neutrální brankáři mohou být buď v krajních zónách (2) nebo ve všech (3)
- k brankářům lze přidat obránce, kteří stěžují stažení centru
- body lze přidávat podle předcházejících přihrávek (například 5 za bod, 10 za dva)
- místo brankářů mohou být v koncové 1/5 hráči, kteří míč zpracují
- hráči mají omezený počet dotyků (2,3,4)
- trenér může přidat neutrálního hráč, který hraje s týmem držícím míč
Vyzkoušeli jste toto cvičení? Jaké s ním máte zkušenosti a možné varianty? Diskusní fórum
{moscomment}
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.