Souboje jeden na jednoho (1:1), kličkování a obcházení protihráče jsou alfou a omegou fotbalu, které rozhodují o tom zda tým bude v utkání úspěšný. Soubojům 1:1, které vyústí v zakončení jsme se věnovali v cvičeních Souboj 1:1 se střelbou po výběru branky, ve kterém je pro útočícího hráče cílem rychlé a kreativní řešení s využitím změny směru vedení míče nebo cvičení Dva současné souboje 1:1 se zakončením, které svou organizací může připomínat to dnešní a za cíl si klade nejen naučit hráče řešit souboje jeden na jednoho, ale současně se i zapojit do dohrání druhé herní situace, buď ve výhodném počtu 2:1 nebo vyrovnaně 2:2.
Herní cvičení s názvem Zakončení po dvou soubojích 1:1 do odvrácených branek má zábavný, motivační a současně soutěžní charakter mezi jednotlivými hráči i týmy. Hráči musí v cvičení přepínat z útočné do obranné fáze, zaměřit se na přijmutí míče, navedení do střelecké pozice a zakončení, to vše proti aktivně bránícímu hráči, který se pokouší vytlačit útočníka do nevýhodné pozice, případně i o konstruktivní zisk míče.
Cvičení je určeno pro 8-12 hráčů do pole a 2 brankáře. Minimální počet jsou 4 hráči do pole, pokud trenér zvolí variantu zakončení do dvojice malých branek. Cvičení je určeno pro kategorii starších žáků, zvládnou ho i vyspělé týmy mladších žáků. Do tréninku ho samozřejmě mohou zařadit dorostenci a dospělí.
Tipy na cvičení zaměřené na obcházení soupeře:
- Klička se soupeřem za zády
- Buď rychlejší a silnější v situaci jeden na jednoho
- 3x 1:1 na 3 malé branky
- Souboj 1:1 s narážeči za brankou

Cíl herního cvičení:
Cílem herního cvičení je nácvik soubojového chování hráčů v situaci 1:1, která vyvrcholí zakončením a vstřelením branky od útočícího hráče nebo zabráněním zakončení, případně konstruktivním odebráním míče a založením útoku nebo vyvedením míče. Paralelně probíhají vždy dva souboje 1:1, které hráči zakončují do odvrácených branek a rozehrávající hráči musí v první fázi poslat finální přihrávku na zakončující hráče, aby následně okamžitě přepli do role obránců, kteří se aktivně brání zakončení do své branky.
Po útočících hráčích požadujeme precizní provedení, přímočarost, kreativitu, drzost a efektivitu v zakončení. Obránci aktivně dostupují útočníka, vytlačují ho do nevýhodné pozice, aby mu ztížili zakončení. Při možnosti zisku míče požadujeme konstruktivní založení akce přihrávkou nebo vyvedením míče.

Organizace herního cvičení:
- herním prostorem cvičení je čtverec
- rozměry herního prostoru jsou 30x30 metrů
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí met
- na polovině hrací plochy jsou postaveny 4 malé přenosné branky:
(a) 2 branky ve svislé ose hrací plochy, jedna otočená nahoru, druhá dolu
(b) 2 branky na polovině, vedle bočních stran, levá otočená dolu, pravá nahoru
- na horní a dolní straně je umístěna velká přenosná branka
- cvičení je určeno pro 8 hráčů do pole a 2 brankáře (G) a (H)
- hráči do pole jsou na dva barevně odlišené týmy:
(a) červení (A-D)
(b) modří (K-N)
- brankáři (G) a (H) chytají každý ve své brance
- ve středu levé dolní boční části stojí hráči (A) a (B)
- ve středu pravé dolní boční části jsou hráči (C) a (D)
- hráč (A) má u nohy míč, plus několik dalších pro další akce
- ve středu levé horní boční části stojí hráči (K) a (L)
- ve středu pravé horní boční části jsou hráči (M) a (N)
- hráč (M) má u nohy míč, plus několik dalších pro další akce

Popis herního cvičení:
- paralelně probíhají v cvičení dva souboje 1:1
- zakončení probíhá do odvrácených branek
- kromě úvodního zahájení souboje 1:1 probíhají odděleně
- jednotlivou akci zahajují současně hráči (A) a (M) s míčem
- hráč (A) přihrává na hráče (C)
- hráč (M) přihrává na hráče (K)
- hráč (C) je útočícím hráč proti obránci (M)
- hráč (K) je útočníkem proti obránci (A)
- útočníci (C) a (K) se pokouší prosadit proti obránci v souboji 1:1
- vytvořit si střeleckou pozici, zakončit a vstřelit branku
- bránící hráči (A) a (M) se snaží vytlačit útočníka do nevýhodné pozice
- a zabránit vstřelení branky i z opakované střelby nebo dorážky
- bránící hráči se při konstruktivním zisku míče pokouší přihrát do malých branek
- po zakončení, odebrání míče nebo protiútoku se hráči vrací do výchozích pozic

Trenérské poznámky:
- každý jednotlivý útok musí být zakončen do 10 sekund
- v případě zisku míče od obránce se doba trvání akce prodlužuje na 15 sekund
- pokud trenér nemá k dispozici brankáře, tak zvolí variantu dvojice malých branek
- je třeba:
(a) rovnoměrně rozdělit zakončování z levé i pravé strany
(b) měnit role hráčů na pozicích obránců a útočníků
- je možné zapojit brankáře do rozehrávky při založení každé jednotlivé akce
- hráče nabádáme k dohrávání zakončení (vyražení, neudržení míče brankářem, ...)
Tipy na cvičení a souboje 1:1 se zakončením:
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) výchozí postavení hráčů (nižší/vyšší)
- velkou branku s brankářem je možné nahradit dvojici malých branek bez brankáře
- cvičení je zahájeno:
(a) autovým vhazováním
(b) přihrávkou na druhého hráče přes brankáře
Pomůcky:
- 2x branka (přenosná)
- 4x meta (kužel, klobouček)
- 4x malá branka (přenosná) - recenze
- 10x míč
- rozlišovací trika (2 barvy)

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.