Naplánovat zimní přípravné období výkonnostního, amatérského nebo mládežnického mužstva není nic snadného. Mnohdy bývá obtížné samotný tým dát dohromady, ať už je to z důvodů pracovních, rodinných dovolených nebo školních povinností mládežnických hráčů. Samozřejmě, především záleží na hráčích samotných, jejich vůli chtít něco dokázat, přesto je třeba brát tyto aspekty na zřetel a nepodcenit.Tento ukázkový pětitýdenní tréninkový plán je pouhou ukázkou, možnou variantou a měl by být především inspirací pro trenéry, kteří mají možnost - tu více a tu méně - si ho upravit nebo ponechat základní rysy a celý ho přepracovat. Určen je po poloprofesionální, vyspělé amaterské a mládežnické týmy.
Zjednodušením, snížením počtu opakování a samotné intenzity, případně vynecháním některých tréninkových jednotek lze tento plán využít i pro týmy nižší výkonnstní úrovně.
Nejdříve bych rád upozornil, že tento plán nevyužívá klasické dělení, kde se přípravné období dělí na tří základní části, které jsou postupně zaměřené na obnovu a budování kondice, zlepšení techniky a závěr přípravného období patřívá taktice.
Netvrdím, že to není možné a mnozí trenéři jistě tento model ani nemají důvod opustit, přesto si myslím, že toto popisované naplánování je efektivnější.
Mnou popisovaný tréninkoý plán je orientován především herně, i když se jedná o zimní (letní) přípravné období, na hru samotnou, práci s míčem a tak aby se tréninkové jednotky co nejvíce přibližovaly herním podmínkám.
V následujících bodech bych shrnul základní vize tréninkového plánu:
- s tréninkem koordinace a rychlosti se začíná již v prvních týdnech období
- základní vytrvalost se trénuje s míčem, formou průpravných her
- intervalové běhy i vytrvalost bez míče zařazujeme výjimečně
- půrpavné hry na malém i větším prostoru musí obsahovat:
(a) vedle tréninku obecné i herní vytrvalosti
(b) technicko-taktické prvky s důrazem na taktiku
- herní vytrvalost rozvijíme pomocí intervalových her
- doporučený poměr hráčů v hrách je 1:1 - 4:4 + případní neutrální hráči
- je třeba dodržet poměr IZ (20-180 vteřin) (tep okolo 180) a IO (tep by měl klesnout pod 120)
První týden
Neděle (TJ 1) - 120 minut
- uvitání, představení nových hráčů
- zahřátí, rozcvičení, strečink - individuální práce s míčem
- hra 7:7 - 11:11
- lehký výběh v přírodě
- strečink
Pondělí (TJ 2) - 120 minut
- zahřátí, rozcvičení, strečink - individuální práce s míčem
- střelba, řešení soubojů 1:1, 1:2, 2:1
- technicko-vytrvalostně-koordinační běh - řetězce cvičení
- lehký výběh v přírodě
Úterý (TJ 3) - 120 minut
- zahřátí, rozcvičení, strečink - individuální práce s míčem
- střelba, řešení soubojů 1:1, 1:2, 2:1
- technicko-vytrvalostně-koordinační běh - řetězce cvičení
- lehký výběh v přírodě
Středa - VOLNO
Čtvrtek (TJ 4) - 120 minut
- zahřátí, rozcvičení, strečink - práce s míčem ve dvojicích
- střelba, řešení soubojů 2:1
- hra 2:2 organizováno turnajovým způsobem, intervalové zatížení
- lehký výběh v přírodě
Pátek (TJ 5) - 90 minut
- zahřátí, rozcvičení, strečink - střelba, řešení soubojů 2:1
- technicko-vytrvalostně-koordinační běh - řetězce cvičení
- lehký výběh v přírodě
Sobota (UT 1)
- soupeř na výkonnostně nižší úrovni
Tento článek je zpracován na základě několika zahraničních materiálů.
Co si myslíte o prvním mikrocyklu přípravného období? Diskusní fórum
{moscomment}


Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.