Sdílejte:
Odpolední cvičení od trenéra a editora Jiřího Formánka, které publikujeme na stránkách web magazínu fotbalových trenérů trenink.com navazuje na starší článek (první variantu cvičení) redaktora Vladana Pražáka se stejným názvem a při stejné organizaci, který vyšel v listopadu roku 2005.Dnešní článek popisující průpravné cvičení s názvem Střelba po narážečce s přenesením (2.část) se zaměřuje na přenesení hry, narážečky a spolupráci hráčů ve finální části zakončení. Dále pak se v cvičení zaměřujeme na rychlé vedení míče s otočením hry a přesnou střelbou.
Cvičení je určeno pro žákovské a dorostenecké věkové kategorie, vhodné je i pro dospělé, kde je důraz kladen především na kondiční aspekt cvičení. Obvykle zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky.
Cíl průpravného cvičení:Cílem dnešního průpravného cvičení je zapojit do tohoto kondičně-herního cvičení všechny hráče týmu, snahou je naučit hráče zakončit akci po sérii po sobě následujících jednoduchých kombinací, které předcházejí finální fázi zakončení. Od hráčů je požadována koncentrace v situačně složitějších podmínkách a především správné načasování přihrávek.
Popis průpravného cvičení
- cvičení je určeno minimálně pro:
(a) 2 brankáře
(b) 12 hráčů do pole
- doporučený počet hráčů je 16
- cvičení provádíme na:
(a) polovinu hrací plochy (obrázek)
(b) celou hrací plochu (dorost, muži)
- na dvě branky s brankáři
- proudová forma umožní všem hráčům mužstva zapojení se do cvičení
- během cvičení je nutno dbát na rychlé a přesné provedení
- mety a hráče rozestavíme podle nákresu
- tak, že krajní mety rozdělí hrací plochu na pomyslné čtvrtiny
- vedle branek na úrovni malého pokutového území umístíme "startovací mety"
- mezi krajní mety rozestavíme stálé nahrávače 3+3 (A,B,C)
- ve dvou barevných rozlišovacích dresech (žlutá x červená)
- u met po pravé ruce brankáře jsou připraveni hráči s míčem
- pro plynulost má každý hráč míč
- cvičení začínají současně oba hráči (X,Y)) z protilehlého postavení
- hráč X přihrává (1) na hráče A
- hráč A dává přihrávku (2) do prostoru na hráče X
- rozehrávající hráč X posílá přihrávku (3) na rozběhnutého hráče A
- hráč X se zařazuje na pozici hráče A
- hráč A vede míč (4) směrem na hráče B
- poté dává přihrávku (5) na hráče B
- hráč B prvním dotykem sráží zpět (6) na hráče A
- hráč A naráží míč (7) do prostoru na hráče B
- hráč A se přesouvá na pozici hráče B
- hráč B vede míč (8) směrem na hráče C
- za polovinou hřiště dává přihrávku (9) na hráče C
- hráč C finálně naráží (10) na hráče B
- hráč B z prostoru pokutového území zakončuje akci (11) střelbou
- po střelbě se hráč B posouvá na pozici hráče C
- hráč C si bere míč a jde do zástupu hráčů Y
- šest nahrávačů nahradíme a ti se zapojují do cvičení:
(a) po stanoveném počtu zakončení
(b) počtu vstřelených branek
(c) časovém limitu
Poznámka:
Na obrázku je pro přehlednost zobrazena akce pouze jedné skupiny hráčů, pracují však obě společně.
Varianty:
- po několika opakováních přesuneme hráče s míčem k metě po levici brankářů
- a provádíme z opačné strany
- dovnitř pole umístíme kužely (obránce) pro naznačení obejití protihráče před přihrávkou
- hráči smí zakončit pouze prvním dotykem
Pomůcky:
- 2x velká branka
- 12x míč
- 12x rozlišovací trika (2-3 barvy)
- 10x mety (kuželky, kloboučky)
Zařazujete do svých plánů často herně-kondiční cvičení? Diskusní fórum
{moscomment}
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.