"Neznám moc oblíbenejších cvičení mezi hráči než je bago," říká autor dnešního cvičení. Různé varianty jak hrát bago jsem na stránkách www.trenink.com popisovali v článcích: Bago s oběhnutím (video ukázka) nebo Bago - rychlá individuální technika.
Autorem dnešního cvičení je Václav Mrázek, trenér mládeže FC Viktoria Plzeň, který cvičení popisované v článku pojmenoval Bago střídavě rukou a hlavou. Cílem cvičení je zábavnou formou připravit hráče na zatížení v hlavní části tréninkové jednotky, která obsahuje zakončení hlavou.
Cvičení zařazujeme do průpravné nebo závěrečné části tréninkové jednotky. Cvičení zvládnou žákovské věkové kategorie a starší hráči. Cvičení je nenáročné na organizaci i herní prostor.
Cíl průpravného cvičení:
Cíl průpravného cvičení je rozdílný podle zařazení cvičení v tréninkové jednotce. V úvodní části tréninku je cílem připravit hráče na následující zatížení. V případě zařazení do závěrečné části jde o zklidnění organismu po náročné tréninkové jednotce.

Popis průpravného cvičení:
- herním prostorem je čtverec
- rozměry jsou 10x10 metrů
- cvičení je určeno pro 5-7 hráčů do pole
- jeden hráč je uvnitř herního prostoru
- ostatní hráči jsou na obvodu hrací plochy
- jeden z hráčů na obvodu má míč
- míč rukou nahazuje na jednoho z hráčů na obvodu
- hráč na obvodu hlavičkuje na dalšího spoluhráče na obvodu
- hráč ve středu hrací plochy se pokouší zasáhnout míč
- v případě zachycení míče se mění pozice hráčů
Varianty:
- po nahození rukou následují dvě hlavičky po sobě
- uvnitř baga mohou být dva hráči
- lze upravit velikost herního prostoru
Pomůcky:
- 4x mety (na vyznačení herního prostoru)
- 1x míč



Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.