Cvičení, které jsou zaměřeny na závěrečnou kombinaci a finální přihrávku ze strany do pokutového území, jsme na www.trenink.com uveřejnili hned několik. Za připomenutí určitě stojí první a druhý díl cvičení Centr z boku pokutového území, které bylo inspirováno tréninkovým procesem španělského velkoklubu Atlético Madrid.
Podobně jako v cvičení Uzavřená kombinace v trojúhelnících, tak i v cvičení Kombinace, centr a zakončení se hráči postupně vymění na všech pozicích, přihrávají a naráží si míč, ve finále pak musí načasovat jak náběh do volného prostoru, tak náběh do pokutového území.
Cíl průpravného cvičení:
Cílem cvičení je naučit hráče připravit si a otevřít křídelní prostor jednoduchou, pomocnou kombinaci s několik s krátkými přihrávkami a zahrát průnikovou přihrávku do křídelního prostoru do kterého časuje svůj náběh krajní hráč. Křídelní hráč poté adresným centrem nebo přízemní přihrávkou hledá jediného nabíhajícího útočníka.

Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je polovina hrací plochy
- na brankové čáře je postavena branka
- uvnitř herního prostoru jsou vyznačeny 4 výchozí pozice:
(a) první pozice v levém rohu pokutového území
(b) druhá pozice v ose hrací plochy na hraně pokutového území
(c) třetí pozice v pravém rohu pokutového území
(d) čtvrtá pozice v ose hrací plochy, na úrovni středového kruhu
- cvičení je určeno pro:
(a) 1-2 brankář
(b) 7-10 hráčů do pole
- na pozici jedna jsou hráči (A) a (B)
- na druhé pozici je hráč (C)
- na třetí pozici jsou hráči (F) a (H)
- na pozici čtyři jsou hráči (D) a (E)
- v brance chytá brankář (G)
- hráči (A) a (B)
- u první pozice je dostatek míčů
Popis průpravného cvičení:
- cvičení zahajuje pohybem hráč (C) proti hráči (A)
- hráč (A) po zemi přihrává na hráče (C)
- okamžitě po přihrávce vyráží hráč (A) směrem na hráče (D)
- hráč (C) prvním dotekem naráží na hráče (A)
- po naražení běží hráč (C) proti hráči (D)
- hráč (A) dává dlouhou přízemní přihrávku na hráče (D)
- po přihrávce přebíhá na pozici hráče (D)
- hráč (D) prvním dotekem naráží míč na hráče (C)
- po naražení se hráč (E) rozbíhá proti hráči (F)
- hráč (C) prvním dotekem naráží na rozběhnutého hráče (D)
- po naražení se hráč (C) otáčí a nabíhá do pokutového území
- hráč (D) dává průnikovou přihrávku do prostoru před hráče (F)
- po přihrávce přebíhá hráč (D) na pozici hráče (F)
- hráč (F) adresnou přihrávkou hledá v pokutovém území nabíhajícího hráče (C)
- hráč (C) zakončuje akci
- po zakončení hráč (F) jde na pozici hráče (C)
- zakončující hráč (C) jde do zástupu rozehrávajících hráčů
- cvičení se opakuje
Varianta 1

Zaregistrujte se a přihlašte pro další grafické varianty cvičení!
Varianty:
- je možné posunout výchozí pozice do větší hloubky hřiště
- cvičení je možné zahájit výhozem brankáře
- cvičení je možné provádět i z druhé strany
- dlouhé přihrávce mže předcházet krátké vedení míče
- do zakončení se zapojuje i hráč (D)
- do cvičení je možné přidat i bránícího hráče (aktivní/pasivní)
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 1x branka
- 12x míč
- 4x kužel (klobouček)
- případně rozlišovací trika
TIP REDAKCE

Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale.
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu.
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni.
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.