Spolupráci krajních hráčů, obránců, záložníků i křídelních útočníků, jsme se věnovali v cvičeních Uvolnění krajního obránce na křídle nebo čtvrtá část seriálu Spolupráce na kraji hřiště která je zaměřena na výměnu místa, tandemový náběh a pohyb středového hráče do křídelního prostoru.
Pět variant cvičení Uvolnění krajního hráče u autové čáry, které jsou určeny pro 6 hráčů, je určeno pro nácvik spolupráce krajních obránců a záložníků, s důrazem na výběr místa, uvolnění se do volného prostoru a načasování přihrávek i náběhu.
Tipy na cvičení se zaměřením na tandemové náběhy:
Cíl průpravného cvičení:
Cílem taktického cvičení je nácvik základních herních situaci při spolupráci obránce a krajního záložníka, případně křídelního útočníka v prostoru u postranní autové čáry. Hráč, který je blíže brance soupeře, se uvolňuje pohybem směrem k hráči s míčem a pomoci přijmutí míče, naražení míče, jeho vedení nebo klamavých pohybů spolupracuje s hráčem s míčem. Po kombinaci si hráči vymění pozice a postupně na nich rotují.
>>> Natoč cvičení na svém tréninku! <<<
Organizace průpravného cvičení:
- herním prostorem cvičení je obdélník
- rohy herního prostoru jsou vyznačeny pomocí kuželů
- rozměry herního prostoru jsou 8x14 metrů
- na dolní i horní delší straně herního prostoru jsou dvě zapichovací tyče
- tyče mají rozestup 6 metrů
- cvičení je určeno pro 6 hráčů do pole (A-F):
(a) hráči (A) a (B) jsou ve středu levé kratší strany
(b) hráč (C) je u pravé tyče na dolní straně herního prostoru
(c) hráči (D) a (E) jsou ve středu pravé kratší strany
(d) hráč (F) je u levé tyče na horní straně herního prostoru
- hráči (A) a (D) mají u nohy míč
Popis průpravného cvičení:
- cvičení probíhá paralelně od hráčů (A) a (D)
- současně se rozbíhají hráči (C) a (F)
- hráč (C) se uvolňuje od tyče a běží proti hráči (A)
- když je hráč (C) na úrovni levé tyče, tak mu přihrává hráč (A)
- hráč (A) se po přihrávce rozbíhá vpřed do středu herního prostoru
- hráč (C) přijme míč a otáčí se s ním po levé ruce okolo levé tyče
- poté co s míčem u nohy obejde první tyč přihrává mezi tyčemi na hráče (A)
- hráč (C) po přihrávce běží vpřed a po levé ruce obíhá tyč odkud hráč vybíhal
- hráč (A) dává průnikovou přihrávku do běhu na hráče (C)
- po přihrávce jde hráč (A) na pozici hráče (C)
- hráč (C) prvním dotekem posouvá míč na hráče (E)
- cvičení se opakuje
Tipy na související cvičení:
- Kombinační tandem ve čtverci
- Střelba po tandemu z hloubky pole
- Inter Milán: Centr a zakončení po přenesení hry
Varianty:
- je možné upravit:
(a) velikost herního prostoru (zvětšit/zmenšit)
(b) postavení a rozestupy zapichovacích tyčí na delších stranách
- cvičení může probíhat v opačném směru
- cvičení je zahájeno autovým vhazováním
- cvičení je možné provádět s jedním míčem pro 5 hráčů
- cvičení je určeno maximálně pro 8 hráčů do pole
- všechny varianty cvičení jsou ve videoukázce na YouTube
Pomůcky:
- 2x míč
- 4x meta (kužel)
- 4x zapichovací tyč (případně tréninkové figuríny)
- rozlišovací trika
TIP REDAKCE
Rychlostní a akcelerační schopnosti představují v moderním fotbale klíčový výkonnostní faktor, který často rozhoduje o úspěchu jednotlivce i celého týmu. Systematické testování rychlostních parametrů umožňuje trenérům objektivně posoudit aktuální úroveň hráčů, sledovat jejich vývoj a cíleně upravovat celé tréninkové procesy nebo konkrétní rychlostní cvičení. V současné době existuje široké spektrum testů, od jednoduchých lineárních sprintů po komplexní multidimenzionální protokoly, které simulují specifické herní situace ve fotbale. 
Herní situace, do které je zapojena dvojice útočících a dvojice bránících hráčů se v utkání dost často opakuje, především v situacích kdy útočící tým jde rychlým protiútokem do otevřené obrany nebo dojde ke ztrátě míče při rozehrávce a následně dojde k zakončení z prostoru pokutového území. Herní situace 2:2 jsme popisovali v cvičeních 
Vitaminy hrají klíčovou roli ve výkonnosti a zdraví fotbalistů, a přesto jsou často opomíjenou součástí sportovní přípravy. Ať už jde o trénink, zápas nebo 
Silné svaly dnes nejsou v moderním fotbale konkurenční výhodou, ale samozřejmostí. Rozhoduje však to, zda jejich výkon unesou šlachy a vazy. Právě pojivové tkáně bývají nejslabším článkem pohybového řetězce – zejména u mladých hráčů v období rychlého růstu nebo u dospělých fotbalistů vystavených vysokému objemu sprintů, brzdění a změn směru. Zatímco sval reaguje na trénink během dní, šlacha se adaptuje v řádu týdnů až měsíců. Výživa proto nemá podporovat jen regeneraci svalových vláken, ale především syntézu a obnovu kolagenu. 
Fotbalisté po posledním hvizdu sahají po lahvi s vodou. Jenže tady dělají první chybu. Ve chvíli, kdy pocítí žízeň, jsou jejich buňky už hodinu za bodem obratu. Rehydratace po zápase není jednoduchý akt uhašení pocitu sucha v krku – je to biochemický proces obnovy vnitřního prostředí, který při špatném provedení selže, i když hráč vypije litr vody v rychlém sledu. Proč čistá voda nestačí? Co je to „dobrovolné odvodnění" a proč ji sportovní medicína považuje za tichého sabotéra výkonu? Jakou roli hrají elektrolyty, osmolalita nápoje a teplota tekutiny? A proč studie ukazují, že sklenice 
Masáže představují nedílnou součást regeneračního a přípravného procesu moderního fotbalisty. V kontextu náročného tréninkového i soutěžního zatížení hrají klíčovou roli nejen v prevenci 
Když hráč v 70. minutě začne „tahat nohy“, ztrácí jiskru v soubojích a po zápase ho chytají 
Snídaně fotbalisty není jen naplnění žaludku před odchodem do školy. Je to první taktické rozhodnutí dne, které ovlivní výkon na tréninku, soustředění v lavici i rychlost regenerace po náročném zápase. Zatímco přes noc tělo čerpá ze zásob glykogenu, správně sestavená snídaně tyto rezervy obnovuje a připravuje organismus na to, co ho čeká. Mladý fotbalista od přípravky po dorost potřebuje jiný typ snídaně v den, kdy ho čeká běžný školní den s odpoledním tréninkem, než před ranním výkopem či v regeneračním dni. 
Někdy je pro trenéra nejodpovědnější rozhodnutí naplánovaný trénink zrušit a dát hráčům volno. Přestože může vynechaný trénink na první pohled působit jako krok zpět, v praxi často platí opak. Kvalita, bezpečí a dlouhodobý rozvoj týmu mají přednost před mechanickým plněním tréninkového plánu. Schopnost rozpoznat okamžik, kdy se z tréninku stává kontraproduktivní aktivita, patří k nejdůležitějším kompetencím moderního a zkušeného kouče a zároveň boří mýtus, že „trénovat se musí za každou cenu“.